Znalý odborník na jejím místě je úspěch. Tonečka k nám přišla před dvěma lety. Novopečená magistra ekonomie. Diplom s vyznamenáním. A o tři roky později, když pronikla do nuancí práce naší firmy, se pro nás stala jakousi záchranářkou. Je vždy připravena nám poradit, vysvětlit a ukázat. A svým kolegům vždy s úsměvem pomůže. Před rokem se vdala. A na jejím vzhledu to bylo okamžitě znát. Ale ne, ne podle jejích očí zářících štěstím. Ale na jejím vzhledu.
Vždy stylově oblečená a zručně nalíčená se najednou proměnila v šedou myšku. Znepokojilo mě to, a dokonce jsem si myslela, že přišla o člena rodiny. Pozvala mě do své kanceláře, abychom si promluvili od srdce. Bála jsem se jí přímo zeptat, co se stalo. Prošla jsem se po místnosti. Dívka nechápala, co po ní chci vědět. A když pochopila, vesele se rozesmála. Jsem v pořádku. Můj manžel jen žárlí, a tak mě požádal, abych změnila image. No, je to chlap, je to chlap.
Nehodlám jít do cizí rodiny s vlastní chartou. Ale před týdnem se uvolnilo místo vedoucího oddělení. Tonechka byl pro tuto práci vhodnou osobou, a to jak z hlediska zkušeností, tak i znalostí. A ještě více náš vlastní personál, který všichni dobře známe, a ne pozvané prase v žitě. Když jsem si ale Tonečku pozvala a sdělila jí své plány, sklopila zrak a řekla: “Já nechci být šéfkou.” “Proč?” překvapilo mě to. “Kvůli manželovi,” odpověděla. “Ale na této pozici nebudeš muset cestovat, tvůj rozvrh se znormalizuje a plat se ti výrazně zvýší,” snažila jsem se ji přesvědčit.
– “Všechno je to o platu. Víte, když budu vydělávat víc než manžel, bude se cítit ponížený. Muž by přece měl být ten, kdo dostane práci.” – No, to není axiom. Neříkej mu, že dostáváš víc než on,” navrhla jsem. “Podvádět manžela?!” … Takže jsem ničeho nedosáhla. Celý rok jsem ji na tohle místo připravoval. A všechno marně. Kvůli nějakému parchantovi.
