Je mi 58 let. Již 8 let žiji sama. Můj syn má vlastní rodinu, ale často mě navštěvuje. Manžel mě před 8 lety opustil kvůli jiné mladší ženě. Ze samoty jsem se zbláznila. Měla jsem kamarádky, ale znáte to, kamarádky nejsou to, po čem toužíte v deštivém, útulném dni na pohovce, sledujíce televizní seriál. A tak jsem se rozhodla, že se pokusím najít své štěstí na internetu. Věděla jsem, že existuje spousta seznamek. A já jsem krásná žena – často chodím do salónů, pečuji o sebe, pustím si hudbu a začnu párkrát týdně cvičit.
„Proč to nezkusit?“ řekla jsem si a našla jednu stránku – všechno bylo jasné, přímočaré, bylo tam hodně lidí a všichni vypadali normálně. O týden později jsem si domluvila rande s prvním mužem. Domluvili jsme se, že se sejdeme v parku před mým domem. Byl tam vždycky klid, slunečno a všechno, co jsem potřebovala. Čekala jsem na Fedira na lavičce. Měl deset minut zpoždění, ale já byla naštvaná. Bydlím kousek od něj a on jel z druhé strany města, možná byly zácpy… Zkrátka se mi na první pohled nelíbil.
Na webových stránkách o něm bylo jen velmi málo informací. Jen pár fotografií a to bylo vše. Tady přišel v teplákové soupravě a sandálech. Naštěstí si pod sandály nevzal ponožky… Smrděl jako dým. Nadával každé druhé slovo, neměli jsme žádné společné zájmy ani téma k hovoru. Rychle jsme se rozešli. Neztrácela jsem naději. Napsal mi jiný muž. Byl o dva roky mladší, ale pak jsem si vzpomněla na slova „Láska je všeho věku“. Souhlasila jsem, že s ním půjdu na oběd do restaurace. Přišel včas. Vypadal slušně. Měl na sobě skromný oblek a kožené boty. Sedli jsme si ke stolu, všechno bylo v pořádku, dokud k nám nepřišel číšník.
Můj doprovod mluvil s číšníkem, jako by to byla služka. To se mi samozřejmě nelíbilo, ale doufala jsem, že to napraví tím, že se mnou bude mluvit. Naše objednávka se opozdila. Měla sice jen minutu zpoždění, ale přesto… Mychajlo se začal vztekat. Vstal a šel do kuchyně zjistit, co se děje. Jakmile odešel, někdo mu zavolal. Jeho telefon jsem měla před sebou a jedním okem jsem se podívala na displej. Okamžitě mě zaujalo slovo „Žena“. Ani jsem se nad tím nezamyslela. Vstala jsem, oblékla si kabát a vrátila se domů. Po dvou neúspěšných pokusech jsem na ty stránky už nešel. Víte, já si vystačím sama.
