Měla dvě děti, syna a dceru. Její manžel brzy zemřel a ona se provdala za jiného muže. Druhý manžel měl syna, kterému říkala „nevlastní“. Její vlastní děti vyrostly, založily si vlastní rodiny a odletěly do různých koutů země. O několik let později její druhý manžel zemřel a ona zůstala sama. Její nevlastní syn žil také daleko. Jednoho dne za ženou přišel nejstarší syn a řekl: -“Mami, prodej svůj dům a přestěhuj se ke mně. Žena souhlasila, prodala dům za velmi dobrou cenu a nastěhovala se, čímž potěšila své vnuky. Jednoho večera si snacha všimla, že tchyně nic nejí. Řekla to svému manželovi, který se matky zeptal.
-„Mami, jsi nemocná?“ – „Ne, synu, jsem jen smutná. -Co se stalo?“ – “No, jela jsem k vám vlakem, usnula jsem a sousedka mi ukradla všechny peníze, které jsem dostala na dům, a utekla. -Všechny? -Všechny! -Z čeho budeš žít? Žena to nevydržela, sbalila si všechny věci a odešla do domu své dcery. A tam ji přivítali se všemi poctami, které si zasloužila. Večer si dcera všimla, že její matka pláče, zeptala se jí, co se stalo, a babička jí vyprávěla stejný příběh – a druhý den se zase odstěhovala. Nezbývalo jí nic jiného než jít za nevlastním synem. Byl nadšený víc než ostatní děti. A jsme zase u toho: večer babička seděla smutná.
-Mami, co se stalo? -Synu, ukradli mi všechny peníze. -To nic není, mami. Zvládneme to. Stará žena seděla u okna a dívala se na ulici, když uviděla nápis na obrovském krásném domě: „Na prodej“. Stařenka vyšla ven, našla majitele domu a zeptala se ho na cenu. Ukázalo se, že dům má přesně stejnou cenu, jakou dostala za prodej svého vlastního domu. Dům koupila a nastěhovala se do něj s rodinou svého nevlastního syna. Když děti zjistily, co se stalo, uvědomily si, že je babička jen zkouší. Pochopily to, ale už bylo pozdě.
