Když mě babička vyhodila, rozhodla jsem se nechat syna v sirotčinci. Ale to jsem ještě nevěděl, jaký žert si ze mě osud vystřelí.

– Nevyhazujte nás! Nemám kam jít s dítětem,“ prosila jsem babičku, “nikdy ti to neodpustím! Odmítla jsi poslechnout maminku i mě, když jsme ti říkali, že se s Chánem nemáš setkávat! Teď si za své potíže můžeš sama! Nemám zájem o tebe ani o tvého syna! Vypadni odsud!“ křičela na mě babička. Vzlykala jsem, když jsem šla ulicí. Mému dítěti byly v té době teprve dva měsíce. Byla jsem do svého malého Jegorka šíleně zamilovaná, ale nevěděla jsem, kam jít. Byla jsem bez sebe štěstím, když jsem začala chodit s Maximem! Ale ukázalo se, že je to hrubý a nepříjemný člověk.

Moje máma a babička byly proti tomu, abych s Maximem chodila, takže když jsem se k němu nastěhovala, rodina se se mnou přestala bavit. Prostě mě zavrhli. Máma mě nepustila do bytu. A můj otec před šesti lety zemřel. Vždycky tu pro mě byl a vždycky mi byl připraven pomoci. Jen jsem nevěděla, co mám dělat.

Protože už byl listopad, dítě začalo mrznout. Vyhledala jsem si, kde se nachází sirotčinec, a vydala se tam. Šla jsem pěšky a plakala. Nechtěla jsem svého syna opustit. Asi po pěti minutách ke mně přišla nějaká žena a zavolala si mě do kanceláře: – Můžete mi říct, co se vám stalo? Začala jsem plakat ještě víc: – Musíte mi říct, co se stalo. Pak vám mohu pomoci. Prosím, řekněte mi, co se stalo!

– Víte, já nemám kam vzít své dítě. Moji příbuzní – babička a matka – nás opustili! Znovu jsem se rozplakala – Nevím, co si bez svého dítěte počnu! Nechci ho opustit, ale nemám jinou možnost!“ – Prosím, řekni mi své jméno… – Olena… – To je v pořádku, Olino. Udělám, co bude v mých silách, abych vám pomohl. Žiju s maminkou. Je v kritickém stavu. Pokud budete souhlasit, mohu vám nabídnout následující možnost; budete žít s dítětem v mém domě a starat se o mou matku. Souhlasíte? – Ano!

Tři roky jsem se staral o Mariinu matku a pak Valeria Nikolajevna zemřela. Maria mi pak našla práci v sirotčinci. Také mi pomohla dostat syna do školky. Nastěhovala jsem se do malého bytu a seznámila se s manželem. Začali jsme spolu chodit. Saša nebyl bohatý, ale dobře se o mě staral a dobře se choval k mému synovi. Brzy jsme se vzali a přestěhovali se do jeho bytu i s naším dítětem.

Related Posts