Jelena přijela z hlavního města do svého rodného městečka. Její otec zde vedl velkou firmu a chtěl, aby ho Elena teď vystřídala a on by klidně odešel do důchodu. Jelenin příjezd se shodoval se setkáním absolventů. Moc se jí tam nechtělo, ale musela. — Ach, Eleno, co se s tebou stalo? Tolik jsi přibrala… ve škole jsi byla sportovkyně, proč ses o sebe nestarala? — zeptal se spolužák Paša. — Bylo to po porodu. Manžel na holčičku dlouho čekal a pak onemocněla. Ale všechno se pokazilo, ona byla ještě několik měsíců v nemocnici. Takže uběhl rok po porodu a ona se stále nedostala do formy. — Přestaň si stěžovat, ve svém hlavním městě jsi jen ztloustla, — řekla jí Vika.
— Viko, ve škole jsi byla kámen a zůstala jsi, — odpověděl Paša. Pak do kavárny přišel Saša. Ve školních letech byl do Eleny zamilovaný, ale ona ho odmítla a vybrala si skromného chlapa. Pak s ním odjela do hlavního města, aby si vybudovala budoucnost. Saša se v hněvu snažil dokázat, že Elena hodně ztratila. Dostal práci v otcově firmě a už se mu podařilo zaujmout manažerskou pozici. Saša byl považován za důležitého člověka, vždycky chodil v obleku a se vztyčenou hlavou. — Bože můj, co se stalo s Lenkou… byla děsivá. Jak je dobře, že mě od tebe osud vzal, jinak bych teď neměl manželku, ale hrocha, — řekl Saša a Vika se rozesmála. — Měla jsi držet hubu, jinak se pořád tváříš jako tak důležitý člověk, ale na tvém chování to není vidět.
„To by měla být ostuda,“ vmísil se Paša. „A je mi to jedno… Jsem jediný z vás poražených, kdo tady dosáhl úspěchu. A čeho jsi v životě dosáhl ty? Podívejte se na Jelenu, na váze dosáhla nad stovku,“ řekl Saša a Vika se znovu zasmála. V pondělí přišel Saša do práce a zaměstnanci probírali nového ředitele firmy. Představte si Sašovo překvapení, když před ním stála Jelena. Teprve tehdy si uvědomil, že jí otec uvolnil místo a teď bude jeho šéfkou.
Druhý den Saša odešel a zanechal po sobě jen výpověď. O rok později, na schůzi absolventů, se Saša už nechoval tak drze. Seděl skromně u vzdáleného stolu, v šedém svetru, a neustále se díval na podlahu. Musel se stydět.
