Dívka, Serhijova sousedka v kupé, se dívala z okna odměřeným pohledem. On, začínající vyšetřovatel, se snažil odhadnout, co se jí stalo. Možná se rozešla se svým přítelem… Ira se po čtyřech letech ve vězení dostal na svobodu.
Jednoduše to na ni hodili. Chyběla velká částka peněz ze seifu, která byla nalezena v její tašce. Ira nechápala, jak se tam dostaly. Doufala v manžela, ale ten se k ní otočil zády. Prý jí sehnal práci u přítele a ona mu ji dohodila… …Ze Serhije se vyklubal veselý spolucestující, který vyprávěl různé vtipy.
Dívka pomalu roztála a začali spolu aktivně komunikovat. “Iro, řekni mi, co tě tak trápí. Třeba ti pomůžu,” řekl Serhij.
“Nic ve zlém, ale nechci o tom mluvit. A žádnou pomoc nepotřebuju,” odpověděla sebevědomě. Tato malá hádka jim nebránila v tom, aby pokračovali ve vřelém rozhovoru… Když se na příjezdové stanici rozloučili, dohodli se, že se budou dál poznávat. O den později jim zavolali z kontrolního stanoviště: “Přišla za vámi jedna dívka, říká váš spolucestující.
Serhij vyrazil z kanceláře… “Nechápu, proč váš manžel skrývá vaši dceru,” řekl Serhij, když mu Ira podrobně vylíčila svůj příběh, “tuším, že jde o dědictví po Olechce. Můj otec po ní zdědil byt. A má velkou cenu,” odpověděla Ira. Teď se to všechno spojilo. “Nebyla jsi ochuzena o mateřství, že ne?” zeptal se. “Ne.” “Já tvůj problém vyřeším. Ale sama nic nedělej.” – Děkuji.
Ira se rozplakala. Sergej ubytoval Iru ve svém bytě a začal se zabývat jejím případem. Výsledek nebyl pro mladého vyšetřovatele tak nečekaný. Iru nastražil její manžel a jeho přítel, dívčin šéf: “Mám nějakou špínu na tvého bývalého. Nestačí to na to, aby se tenhle milý páreček dostal za mříže, ale stačí to na to, aby je to přišpendlilo k zemi a oni zapomněli na svou dceru a její dědictví,” řekl Sergej a vyžádal si manželovo telefonní číslo… Ira pospíchala z kouta do kouta a čekala na zprávy od Sergeje. Vchodové dveře se otevřely. Vběhla do haly. Stáli tam Sergej a Olenka…
