Před několika lety jsem odjel pracovat do Itálie. Ze školky mě vyhodili, ještě než jsem dostala důchod, protože si našli mladší náhradu. Můj manžel Petro moc nevydělával a syn se měl brzy ženit. Naštěstí mi kamarádka, která pracovala v Neapoli, řekla, že jedna paní hledá chůvu pro své děti. Rychle jsem vyplnila papíry a souhlasila. Práce se ukázala jako dobrá, plat byl slušný, protože jsem měl zkušenosti, a poměrně rychle jsem se naučil italsky. Bydlel jsem ve vile té paní, což mi ušetřilo peníze.
Každý měsíc jsem Petrovi posílal 500-600 eur, aby si našetřil. Za půl roku jsme našetřili na synovu svatbu: vybrali jsme pěknou restauraci, objednali fotografa a koupili oblek od návrháře. Po svatbě jsem zůstal chvíli doma a pak jsem se vrátil do Itálie.
Na Ukrajině bych si tolik peněz rozhodně nevydělal a eura přepočtená na hřivny byla významnou podporou. Brzy poté moje snacha otěhotněla. Mladí lidé bydleli v pronajatém bytě a já jsem byl první, kdo jim nabídl pomoc při koupi domu. Příbuzní můj nápad podpořili. Šetřila jsem ještě několik měsíců na dárek, přičemž jsem posílala jídlo, pleny, oblečení a dokonce i invalidní vozík.
Když jsem měla rodit, koupili jsme pro syna a jeho rodinu třípokojový byt v nově zrekonstruovaném domě téměř v centru města. Vnučce Zlatě jsem ke křtinám darovala zlatý řetízek s křížkem, spoustu oblečení, hraček a 2 000 eur.
Můj výdělek však zničil můj vztah s manželem. Petro se stal odtažitým a chladným. Když jsem přišla na návštěvu, spali jsme odděleně – říkal, že není zvyklý s někým sdílet postel. Slyšela jsem, že rodiny, kde jeden z manželů vydělává peníze v zahraničí, mívají takové problémy, ale doufala jsem, že čas vše napraví. Nešlo však o vzdálenost, ale o jinou ženu. Zatímco jsem pracovala, Petro si začal románek.
V roce 2022 se do našeho domu nastěhovala rodina uprchlíků z Mariupolu a on se seznámil s Olenou, ženou o něco mladší než já. Několik let spolu tajně chodili. Neměla jsem o tom tušení, i když jsem s ní mluvila a považovala ji za známou. Byla to moje kmotra, kdo mi řekl, že můj manžel má poměr.
Náhodou Petra a Olenu viděla a dokonce si je vyfotila. “To jsou určitě oni,” řekla moje kmotra. “Nejvíc mě ranila ne zrada mého manžela, ale to, že o tom věděl můj syn, snacha a dokonce i švagři a mlčeli. Tolik let jsem pro svého syna pracovala, snažila jsem se mu dát to nejlepší, a on mi pravdu tak hnusně zatajil. Teď jsem se na prázdniny přestěhovala k matce na vesnici. Stydím se vrátit domů, lidé si na mě budou ukazovat a smát se. Nevím, co mám dělat dál, jsem úplně zoufalá.
