Mladá dívka z butiku ženských dvojčat z oka nilu, když babička v bílém ocasu s staromódní pedikúrou v rukou přišla na oddělení. “Hele, ženská, nejsi součástí ministerstva?” Dále je koridor to, co potřebujete a za nízkou cenu. Nebo si koupíte dárek pro někoho. Ale je to opravdu drahé – snažila se vysvětlit starou ženu. Zvedla obočí a šla na lavičky. Dvacet minut si vybrala, pomyslela si a nakonec přinesla sadu jasně červené. Tady je ten, který mě zabalí a zakryje mi ústa. Ano, vybral jsem si sám sebe – moje babička mi to řekla – nebo se na vás dívám ze zvědavosti a slinami se kapávají – a když jsem to spočítal, vyšel jsem z butiku. Prodejce to nemohl vydržet a skočil se podívat, kde ta podivná žena šla dál. A viděla, jak šla do oddělení oblečení Dororu.
Zavrtěla hlavou, něco neobvyklého. Je připravena na svět a nakupuje si oblečení. Zároveň oblečená dívka z oddělení exkluzivního oblečení s amulety vytáhla šaty v šatně. Babička vyšla s tyrkysovými koktejlovými šaty a řekla: – Batoh – a tiše se smála, šla ke kadeřníkovi. Mladý chlapec, lina žvýkačka uprostřed své práce nudí. Babička přišla a posuzovala situaci, šla přímo k němu. – Chlapče, udělej babičce krásný účes – a sundal kapesník. S pochybnostmi se podíval na tekuté šedé prameny a přinesl verdykt:
Je zde jen krátký účes a malování. Pohodlně se posadila a řekla: „No, vstaň. Byla v posledním autobuse do vesnice. Nohy bolů, také hlava. Ale druh značkových balíčků potěšil její duši. Vše, co si musím koupit, je, že Ivan bude spokojený. Dokonce ani rroshev, kterou nashromáždila po mnoho let, jí nebylo líto. Není to pro ni důležité, ale pro nokynského muže. Doma pila čaj a šla nakupovat. Opět se zacpalo a vložili do skříně. Ráno k ní přišel soused a blízký přítel Oksana. Kde jsi byl včera? Desetkrát jsem k tobě přišel, hrad visel. Galina odpověděla: „Šel do města, koupil ho bodyguard. Oksana byla překvapená: Tak jste před deseti lety sebrali uzel.
Galina se posadila a řekla: „Něco sbírat. A den před včerejškem se rozhodl zkontrolovat, zda je vše v pořádku, zda mol jedl, ne žvýkal myši. Zkontroloval jsem, je to v pořádku. A v noci můj Ivan sní a říká: “Ty jsi můj život se svými pantalony a tvými tmavými šaty. Chci, abys ke mně přišel elegantní a krásný.“ Jdu do města a jdu. Dokonce i vlasy vypadaly – a sundali kapesník. Oksana Asxnalo: – Přímý model. Dobře, jak jdeš. Zdá se, že jste byli vyhozeni dvacet let. 00:01:01Ukažte mi to oblečení, divím se. Viděla a krajkové spodní prádlo, šaty a sandály pod barvou, objednala ještě více.
„Dobře, Galino, ty to dáváš. Dokážete si představit, jak vám to bude řečeno. Galja mávla rukou: A jít s nimi, já budu stále. Oksana navrhl: – A dát svou tinkturu pro nové. I pro smutnou příležitost. Galina zamával: – A pojď dál. O hodinu později se Galina dostala do nových věcí a kroutila se kolem zrcadla: – No, jak se máš? “Taky chci být mladší,” odpověděla Oksana. Galina ji popřela: – Pak jsem si koupila obchod, ne abych šla po ulici. Oksana ji otočila k zrcadlu: „Zbláznila ses. Je to způsob, jak jít na tento svět? Ty a já jsme mladí a krásní.
O den později procházely vesnicí dvě krásné ženy. Oba nosí klobouky a tmavé brýle. Byli šťastní, strávili celý den procházkou v parku a seděli v kavárně, kde se k nim posadili dva mladí muži. Setkali se a dokonce pili láhev šumivého vína pro známosti. Dohodli se, že se sejdou příští týden. A v noci, Galina opět snil Ivan. Byl šťastný a usmíval se. Začala se omlouvat za všechno. Nenaplnila totiž svou smlouvu a usmívala se, aby se s jiným člověkem setkám. Řekl jednu větu: „Řekl jsem vám, že se mi vaše pantalony nikdy nelíbily. A zmizel.
