Po okolí se rozšířila fáma, že se v Berezkách objevila stará paní, která každého prokoukne a dává dobré rady. A nebere peníze. Abyste ji přiměli vzít nějaký dárek, i ten nejmenší, musíte ji dlouho a usilovně prosit. A tak si lidé chodili k babičce Anně pro radu a pomoc. K babičce Anně přišla mladá žena. „Řekněte mi, babičko, kdy se vdám?“ zeptala se návštěvnice, která předtím stařence podrobně vyprávěla celý svůj život.
S vlastní babičkou tak upřímná nebyla, ale tady, aniž by to od sebe čekala, vyklopila všechno: „Brzy, dítě, brzy. Tvůj snoubenec jde kolem. Ale bojí se k tobě přiblížit. Máš příliš vysoký nos. Buď přívětivější a on tě brzy požádá o ruku,“ odpověděla babička. A skutečně, o měsíc později už byla nevěstou… Lidé přicházeli a odcházeli. Někteří vycházeli zamyšlení, ztracení ve vlastních myšlenkách. Jiní odcházeli z domu babičky Anny s radostným úsměvem a očima zářícíma štěstím. Kdo to tedy byla, babička Anna? Byla to šamanka? Čarodějka? Čarodějka?
Ani první, ani druhý, ani třetí. Sedmdesátiletá Anna Petrovna chtěla žít na venkově. Odpočinout si od ruchu velkoměsta. Je vdova, její vnoučata jsou dospělá a nejmladší z nich studuje. A stará paní chtěla mít klid. A tak si koupila dům na vesnici. Pomohla radou jednomu sousedovi, pak druhému a zpráva se šířila od domu k domu a od vesnice k vesnici. Dokonce se dostala až do okresního centra. Ale kde se v ní vzaly takové schopnosti?
Anna Petrovna je bývalá profesionální, vysoce kvalifikovaná psycholožka. Navíc její životní zkušenosti. Nikomu nic nenařizuje ani nedává žádné tinktury. Obratně klade otázky, pozorně naslouchá a dobře radí. Dělá to, co dělá celý život. A co je nejdůležitější, Anna Petrovna inspiruje své návštěvníky, aby si věřili (ne, ne hypnózou, ale slovy). Ve vlastní síly. A jak víte, víra v úspěch je polovina úspěchu.
