Yulia odešla domů rozrušená. V práci se dozvěděla, že organizace prochází bankrotem a že dojde k velkému propouštění. Do organizace přišla pracovat v době, kdy studovala na institutu, a pracuje tam již pět let. Svou práci měla ráda, líbil se jí kolektiv i plat. Měla také velký strach, že o práci přijde, protože měla hypotéku. Yulia a Sergej si hned po svatbě vzali dvoupokojový byt. Téměř všechny výdaje – hypotéka, účty za služby a potraviny – padly na Juliina bedra, protože Sergejovy příjmy byly nestabilní.
I kdyby peníze dostával, velmi rychle by mu došly. Julie doufala, že Sergej bude mít štěstí a najde si dobrou práci se stabilním platem. Ale Sergej v jednom zaměstnání dlouho nevydržel a obvykle odcházel se skandálem. Měl smůlu na zaměstnavatele, nevšímali si ho jako super-duper profesionála, génia a prostě dobrého člověka. Stěžoval si Julii na nespravedlnost světa a ona ho uklidňovala a věřila v lepší budoucnost. Věřila dokonce víc než sám Sergej.
A teď věřila, že Sergej udělá totéž, uklidní ji a vyvine veškeré úsilí, aby pokryl hlavní výdaje. Ale když Sergejovi řekla o situaci v práci, místo podpory si vyslechla obvinění na svou adresu. Vyčetl jí, že ho do tohoto hypotečního dobrodružství zatáhla, protože on byt nepotřeboval, mohl dál bydlet u rodičů. Ale Yulia tak žít nechtěla, a on se pro ni tolik obětoval. Vyčítal jí, že všechny peníze utrácí za sebe a neví, co dělá, že před ním “tají” svůj plat a nutí ho, aby ji neustále žádal o peníze.
A teď je obchod zavřený – ať si své problémy řeší sama. Od toho dne mají samostatný rozpočet! Julie poslouchala a nevěřila vlastním uším. Jak mohl něco takového říct, když sama platila hypotéku a služby a kupovala potraviny, protože Sergej nikdy žádné peníze neměl. A tady jí vyčítá, že utrácí peníze za něco, s čím neví, co má dělat. No, to je dobře, že se rozpočet rozdělí, bude to pro ni jednodušší! Rozdělili si pokoje – Sergej se usadil v předsíni, protože tam byla televize, a Julii připadla ložnice, protože stejně byla celý den v práci.
A od toho dne s ním Julia přestala mluvit. Po práci chodila mlčky do svého pokoje a nechtěla s ním už o ničem mluvit. O měsíc později, když nastal čas splácet hypotéku, si Sergej uvědomil, že se při rozdělování rozpočtu unáhlil. V domě nebylo žádné jídlo a Julia nevečeřela, ale obědvala v práci (pro zaměstnance měli obědy zdarma).
Polovina hypotéky a účty za služby pro něj byly příliš vysoké. Bylo mu také líto peněz, protože mohl bydlet v bytě u rodičů zadarmo. Serhij se rozhodl pro smíření.
Yulia však navrhla rozvod. Měsíc čekala, až se Sergej omluví, najde si práci a postará se o část výdajů. Bohužel se tak nestalo. Během tohoto měsíce si také uvědomila, že se jí nevyplatí žít s manželem. Poprvé za dobu svého manželství dokázala ušetřit peníze a večer měla více volného času, protože nemusela stát u plotny a mýt horu nádobí. Sergej s rozvodem nesouhlasil, ale ani nechtěl nic platit. Ať ji přesvědčoval sebevíc, Julia zůstávala neoblomná. Dříve ho vždy podporovala, ale když jeho podporu potřebovala, zradil ji. To mu nikdy neodpustí. Nechali Julii v práci. Oceňovali její profesionalitu a nechtěli se s ní rozloučit. A ona byla vděčná, že jí tato situace ukázala Sergejovu pravou tvář.
Rozvod a dělení majetku byly pro Julii i Serhije morálně náročné. Julii se však podařilo prokázat, že byt byl koupen za její peníze a že Sergej dostal ze společně nabytého majetku pouhou almužnu. Julii se podařilo ze vztahu včas odejít, aby mohla hájit své právo a svůj majetek. Kolik žen však nadále věří v iluzi “zářné budoucnosti” a nese celou tíhu rodinných břemen samo…