– “Ne, jen si to představ, zdědila obrovský pokoj v ubytovně, ale dál bydlí u nás,” stěžovala si Halyna kamarádkám na tchyni. “A já, můj manžel a syn z jejího prvního manželství se kvůli ní musíme tísnit ve třech pokojích, a to i přesto, že byt je čtyřpokojový.”
“Řekla jsi jí, aby se odstěhovala?” “Samozřejmě. Ale ona ten pokoj pronajímá, víte, aby mohla být nezávislá.”
– A vy jste majitelkou jejich bytu? – Jako manželka majitele ano. – A váš syn? – No, je to můj syn. Takže on taky. – Tak co jste udělala, abyste tu starou paní dostala ven? – No, spoustu věcí. Zaprvé jsem ji donutila koupit ledničku, zadruhé ji nenechávám bydlet v kuchyni a totéž v koupelně a zatřetí jsem proti ní neustále poštvávala manžela.
– Poslouchá vás manžel? – Ať se snaží, aby neposlouchal… Marina Petrovna rok snášela týrání své snachy, nechtěla rozvrátit rodinu svého syna. Ale všechna trpělivost jednou končí. Žena se nastěhovala do pokoje na ubytovně a po třech dnech zavolala synovi: – Jako majitelka poloviny bytu ti nabízím, že můj podíl vykoupíš. – Mami, ale já nemám tolik peněz. – Podle zákona jsem tě musela varovat, a to jsem udělala.
O týden později jsem si dal inzerát do novin. Dva měsíce se na byt chodili dívat zájemci. A nakonec se kupec našel. Vybrala si ji právě Marina Petrovna. Dokonce trochu snížila cenu, aby o takového klienta nepřišla. Tamara, štíhlá, smyslná brunetka s vosím pasem, Galině osladila život.
Každý den dělá skandály v koupelně, na záchodě, v kuchyni. Také chodí před manželem sotva oblečená a koulí očima. Marina Petrovna za tyto peníze koupila velký jednopokojový byt, zrenovovala ho a zařídila, nastěhovala se a pokoj v ubytovně pronajímala, aby si přivydělala.
