Jsem lékař. Během své lékařské praxe jsem toho viděl hodně… když starý člověk, který slaví, loučí se s rodinou, klidně mluví o závěti – je to proto, že je vyděšený, ale stále při smyslech.
Prožil svůj život a teď, unavený bojem s robotou, chce dokončit své pozemské záležitosti a zavést pořádek. Ale když stejná klidná, podobná slova říká šestileté dítě – je to strach. Já, šedesátiletý muž, lékař, jsem vyšel z Andrijova domu, přišel do své ordinace a vymanil se z bezmoci…
Andrijovi byly tři roky, když si začal stěžovat rodičům na Boha. Ti ho okamžitě vzali k lékaři. Celkem chlapce vyšetřilo deset lékařů, ale nikdo nedokázal konkrétně odpovědět na otázku – co za hvo okrádá dítě.
O pouhých šest měsíců později byl zjištěn terminální průjem. Vzácné hwd rob. Seznamte se s jedním dítětem z milionu. A bohužel téměř nevyléčitelné. Téměř, protože vždy existuje šance na zázrak. Naděje, že se dítě uzdraví, je velmi malá, ale byla. Rodiče ho odvezli na místo, kde bylo tekuté, do Izraele, Německa a Švýcarska. Bohužel veškerá snaha rodičů i lékařů byla marná.
Chlapec strávil poslední týdny svého života v naší nemocnici. Snažili jsme se mu ulehčit čekání. Andrewovi bylo nedávno šest let. Jednoho dne si chtěl promluvit s rodiči. Sestra pozvala matku a otce Andrijka do svého pokoje. Byl jsem přítomen i já. Na první pohled bylo jasné, že rozhovor by měl být vážný. Chlapec vypadal jako dospělý. “Mami, tati,” začal. Chci se vás zeptat na jednu věc. Tohle je mé poslední přání. Slibuji, že ho splníte. Všichni věděli, že chlapec nebude mít dlouhého trvání. A on sám to věděl.
Proto přesvědčit Anduše, že se uzdraví, nikdo neudělal. Jeho matka byla příliš mladá a otec ji vzal za ruku a řekl: “Slibujeme. “Slyšela jsem jiné maminky a tatínky, jak si stěžují, že jejich děti potřebují Orrans, aby se uzdravily. Chci, aby mi je vzali a dali je těm dětem. Ten samý večer chlapec nebyl sto … díky němu se lékařům podařilo najít pět dětí. Věřím, že se na ně Andrijko dívá z nebe a raduje se s nimi ze života…
