Pronajímám si malý pokoj ve dvoupokojovém bytě. S pronajímatelem máme dohodu a za svůj pokoj platím almužnu, zejména proto, že není zrekonstruovaný. Také se musím dělit se svými spolubydlícími o účty za energie. Nerada bydlím s jinými lidmi, ale nemůžu si pomoct. Stále studuji a pracuji, takže si tuto možnost zatím mohu dovolit. Moji sousedé se často mění a pronajímatel zatím nenašel stálé nájemníky. Kvůli posledně jmenovanému jsme se však s pronajímatelem vážně pohádali. Jednou se do mého bytu nastěhovala malá rodina. Zpočátku jsem byl nešťastný, vždyť měli malé tříleté dítě.
V noci pořád kňučelo a křičelo. Ale ukázalo se, že vše je podle pravidel, po deváté hodině se neozval jediný zvuk. Byly tu však i další nevýhody. Ráno byla dlouhá fronta na toaletu a já na to nebyl zvyklý. Také k mým sousedům neustále chodili lidé. Je velmi nepříjemné, když přijdete domů ze školy
nebo z práce a je tam dav lidí. Navíc tato rodina byla jiného národa, neustále zapínali pračku. A mám podezření, že prali nejen své vlastní oblečení, ale i oblečení svých hostů. Začali jsme spotřebovávat hodně elektřiny a oni se nesnažili šetřit vodou
. V kuchyni bylo pořád plno hostů a donekonečna se něco smažilo. Zdálo se mi, že vaří nejen pro sebe, ale i pro své hosty.A berou s sebou celé mísy a hrnce. Nejednou jsem si stěžovala pronajímateli, že na konci měsíce budeme mít určitě velký účet, co máme dělat? Ale pronajímatel si s tím nedělal starosti, říkal, že má všechno pod kontrolou.
Nevím, o jaké kontrole mluvil. Ale koncem měsíce moji sousedé a jejich hosté z bytu prostě zmizeli. A pronajímatel mě nutí platit všechny účty za energie, i když jsou obrovské. Je to velmi nespravedlivé, ale jinak to nejde. Po předchozích nájemnících bylo zbytečné pátrat, byli také bez dokladů. Nemohu se z tohoto bytu odstěhovat a není možné najít jiný pokoj za stejnou cenu. A vůbec netuším, kde vezmu peníze na zaplacení účtů, které jsem ani nevydělala.
