Po ukončení studia se můj syn rozhodl usadit ve městě. Našel si tam také přítelkyni. Když se začalo mluvit o svatbě, vyvstala otázka, kde budou mladí lidé bydlet.
Nakonec se jako nejlepší řešení ukázal pronájem bytu ve městě.
Kirill i Máša pracují, takže ho mohli zaplatit, i když jejich rodina neměla moc peněz. S manželem jsme se rozhodli mladé rodině pomoci, dali jsme jim část svého důchodu, aby se mohli dobře najíst a našetřit si.
Nedávno jim však prasklo potrubí v koupelně a byla nutná oprava. Naštěstí jsme měli nějaké úspory a mohli jsme náklady pokrýt. Můj manžel, který je kutil, opravu provedl a já jsem se musela na čas přestěhovat k synovi. Žasla jsem nad tím, jak žijí! Mají hodně lehkomyslné utrácení.
Když jdou ven, vždycky si vezmou kávu, která je v kavárnách velmi drahá. Také myjí nádobí drahými mycími prostředky, i když si vystačí s octem a sodou. Je to levnější a ekologičtější. Pokud mají v ponožkách díru, okamžitě je vyhodí, i když se dají snadno zašít.
A to je jen několik věcí, kterým věnují spoustu času navíc. Mně to všechno nedává smysl. Proč žít ve velkém, když potřebuješ peníze? Rozhodl jsem se, že už jim nebudu pomáhat.
