Když jsme se s Viktorem před 15 lety brali, tchyně nám okamžitě dala najevo, že nikdy nebudeme přátelé. Vzali jsme se, ale děti jsme s Viktorem neměli. Čekali jsme na ně dlouhých deset let. A pak Bůh naše čekání odměnil synem a dcerou. Během let, kdy jsme spolu žili, se Viktorovi dařilo dobře.
Byl ředitelem velké firmy, takže jsem se mohla o děti starat během mateřské dovolené. To mi vyhovovalo. Moje matka žila daleko od nás, takže nám nemohla pomoci, a tchyně svůj postoj ke mně za těch patnáct let nezměnila. V jejích očích jsem byla nula, hračka, která jí uvěznila syna.
Předtím pro něj tchyně hledala „lepší“ dívku. Ale on si vybral mě. jednoho dne jsem se vrátila z procházky s dětmi a uviděla jsem na nočním stolku papír. Šla jsem k němu a zjistila, že Viktorovy věci doma nejsou. Opustil mě a nedbale napsal na ten papírek:
„Odpusť mi, ale zamiloval jsem se do jiné. Nehledej mě, vím, že jsi silná a zvládneš to Věř mi, je to tak lepší.“ Okamžitě jsem zavolala manželovi, ale čekalo mě jen další zklamání. Nezvedl sluchátko. Viktor prostě zmizel z našeho života a nechal mě a děti, abychom se o sebe postarali sami.
Nic jsem nevěděla: ani kde je, ani s kým. S těžkým srdcem jsem zavolala tchyni.
– ‘Je to jen tvoje vina,’ řekla vítězoslavně, ‘viděla jsem, že to takhle dopadne. Už jsem byla zmatená: co byla moje chyba? Udělala jsem snad něco špatně? Bylo těžké to přijmout a ještě těžší se rozhodnout, co dál. Viktor nám nezanechal žádné peníze, takže jsem neměla téměř žádné prostředky na živobytí.
Stále jsem nemohla chodit do práce a neměla jsem nikoho, u koho bych nechala děti. Pak mě napadlo, že jsem kdysi měla dobrou práci na částečný úvazek, když jsem psala vědecké práce. A tak jsme žili dalších šest měsíců. Během té doby se mi manžel neozval.
***
Jednoho podzimního večera jsem uslyšela zvonek u dveří, bylo pozdě, tak jsem si myslela, že je to soused. Když jsem však otevřela dveře, uviděla jsem na prahu tchyni. Stála na prahu a plakala, tak jsem ji pozvala dál.
Ukázalo se, že Viktorova mladá přítelkyně byla podvodnice, která ho podvedla a nechala jejich rodinu téměř bez prostředků. Teď sotva vycházeli s penězi. Tchyně mě prosila, abych ji u nás nechala bydlet. A já nevím, co mám dělat: odpustit jí, nebo jí to vrátit a úplně je rozdělit?
