Vždy jsme žili dobře a nikdy jsme si nic neodpírali. Můj syn studoval na lékaře a šel ve stopách svého zesnulého otce. Pro svého syna jsem vždy hledala snachu z našeho okruhu, tedy z bohaté rodiny. Vždycky jsme se báli, že si Kosťa vybere za nevěstu nějakou nehodnou a námezdní dívku, protože takových je dnes tolik. Jednoho dne k nám přivedl dívku jménem Alisa. Hned se mi nelíbila, protože byla nedbale oblečená a pocházela z venkova.
To pro mě bylo znamením, že nebude dobrou ženou pro mého syna. -“Synu, ona se pro nás nehodí. Rozumíš?
Nepřijmu ji za svou snachu. Raději si najdi důstojnější dívku z našeho okruhu. Co si počneš s vesnicí?” Ale on mě neposlouchal a řekl, že bude jeho ženou, a hotovo. Nevěděla jsem, co mám dělat a kam se obrátit o pomoc. Uplynulo několik měsíců a já ji postupně začal mít rád. Kosťa musel odletět na tři měsíce do Ameriky, aby tam vyřídil všechny své obchodní záležitosti. Plánoval získat vízum i pro Alisu, aby se tam s ní mohl přestěhovat.
Nakonec však odjel sám. Jednoho dne Kosťa zavolal a řekl, že měl vážný rozhovor: “Mám tady přítelkyni a s Alisou se musíme rozejít. Chci tu zůstat s Rebekou. Řekneš jí to?” zeptal se Kosťa. Nevěděl jsem, jak Alise říct, že ji můj syn zradil
Kosťa přiletěl a rozešel se s ní. Hned druhý den podali žádost o rozvod. Alisa neměla kde bydlet, a tak jsem se rozhodl, že jí nabídnu, aby zůstala u mě, než si najde něco jiného.
Když jsem zjistil její pravou totožnost, litoval jsem, že jsem ji nejprve nepřijal. Starala se o mě lépe než kdokoli jiný. Všichni si mysleli, že je to kvůli penězům, ale to nepřicházelo v úvahu. Rozhodl jsem se jí oplatit její laskavost tím, že jí dám peníze na zálohu na hypotéku.
Orala každý den a každá práce je zaplacená. Alisa si vzala hypotéku na byt: myslím, že dluh brzy splatí. Hlavní je, aby si našla dobrého chlapa, ne někoho, jako je můj syn.
