Před šestnácti lety jsem se dozvěděla o manželově poměru s mou nejlepší kamarádkou Lesjou. Vzpomínám si na to, jako by to bylo včera.
Zapomněla jsem doma nějaké důležité dokumenty, a když jsem se vrátila, našla jsem Lesju a jejího manžela spolu. “Proč jsi mi to udělal?” zeptala jsem se nedůvěřivě. V manželově tváři se objevila úleva, když odpověděl: “Teď už víš všechno. Miluji Lesju a máme spolu dítě. Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem slyšel.
Můj nejlepší přítel a manžel mě zradili a bylo to hrozné. Tehdy jsem věděla, že musím opustit naše město, abych se uklidnila a nenechala se vyvést z míry nedávnými událostmi. “Jedu do Řecka,” řekla jsem a manžel s Lesjou se mě samozřejmě nesnažili zastavit. Tak jsem si sbalila kufry a všechno tam nechala
. Začal jsem nový život v Řecku, daleko od bolesti a zrady minulosti. Uplynuly roky a já o svém bývalém manželovi ani o Lesje nic neslyšela. Jednoho dne mi však zavolal “přítel” a požádal mě o pomoc.
– “Můžete mi půjčit 4 000 eur na obnovení mého podnikání? Můj manžel zemřel a já mám finanční potíže,” prosila.
Váhala jsem, zda jí mám pomoci, ale připomněla mi, že jsem její kmotra. “Bývaly jsme nejlepší kamarádky,” připomněla mi. Vyslyšela jsem ji, ale nakonec jsem pomoc odmítla. – Je mi líto, Lesjo, ale nemůžu ti pomoct. Nechci komunikovat s lidmi, jako jsi ty.
Je mi líto, ale musíte si najít někoho jiného, kdo vám pomůže. Je pravda, že dokážu odpustit všechno, ale nedokážu zapomenout na to, čím jsem si prošla. Někdy je lepší nechat minulost za sebou…
