Nesoudím vás. Jen tomu nerozumím. Moje tchyně za námi přijela na dva týdny na návštěvu do hlavního města a my jsme ji zvali do našeho nového bytu a ukazovali jí ho. Bydlí v okresním centru a je už dlouho rozvedená. Přijela. Nepřinesla si kartáček na zuby a pastu, ručník, mýdlo, šampon, hřeben, župan ani toaletní papír. Řekla mi: dej mi tohle a tohle…
Chci vyprávět tento malý příběh, abych nikoho neodsuzovala. Jen je mi to divné, a tak mě zajímá názor zvenčí: je to normální? Nebo to tak úplně není? Za svého manžela Maxima jsem vdaná sedm let. Žijeme v Kyjevě.
Dlouho jsme byli v pronájmu a před třemi lety jsme si konečně koupili vlastní byt v novostavbě. Posledních několik let jsme ho rekonstruovali a před půl rokem jsme se nastěhovali. Moji rodiče bydlí na druhé straně hlavního města. Vídáme se s nimi častěji. Maksymovi rodiče jsou už dlouho rozvedení a jeho otec je v zahraničí, ale hodně nám pomohl s penězi.
A moje matka, moje tchyně, žije v okresním centru v Černihivské oblasti. Je to ještě poměrně mladá žena, stará se o sebe, pracuje v knihovně. Ale teprve nedávno jsem zjistila, že moje tchyně Taťána Andrejevna je trochu zvláštní.
Podle mého názoru je to poslední možnost. Dlouho jsme zvali tchyni, aby s námi zůstala, aby nám ukázala nový byt a město. A tak k nám přijela na dva týdny. Poznali jsme ji z autobusu. V parku jsme si dali kávu a zákusky a pak jsme šli domů, připravil jsem oběd, všechno, jak má být. Najedli jsme se a sedli si. Pak jsem odvedl Taťánu Andrejevnu do ložnice, do dětského pokoje, kde bude žít několik příštích dní (malého Dimu jsme si dočasně vzali k sobě do pokoje).
V ložnici mi tchyně řekla: “Lenočko, dej mi to a to, přece jen jsem nepřišla na den.” Jak se ukázalo, tchyně si nepřivezla zubní kartáček a pastu, mýdlo, ručníky, šampon, župan ani toaletní papír.
Samozřejmě jsem jí je dala. Ručníky a toaletní papír byly v pořádku. Ale upřímně by mě zajímalo, jak můžete jet na návštěvu a nevzít si šampon a kartáček na zuby, hřeben, župan? To jsou tak osobní věci.
Dokonce si s sebou beru postel, když někam jedeme! Zeptal jsem se Maksyma a on mávl rukou: “Nevšímej si toho, moje máma je trochu divná. Páni – trochu! Znovu opakuji, že to nepíšu proto, abych soudil. Jen by mě zajímalo, jestli jsem jediný, komu připadá trochu nenormální nebrat si takové věci s sebou, když jedete na návštěvu? Možná je to normální, když jedete k rodině?
