Když jsem se vdala, převzala jsem doma všechny povinnosti.
Na začátku manželského života jsem všechno snadno zvládala, protože jsem neměla dítě ani práci. Ale pak se mi narodila Nasťa a bylo to mnohem těžší.
Ale opravdu těžké to začalo být, když jsem se po mateřské dovolené vrátila do práce. Bylo dost obtížné skloubit tři oblasti života.
Často se stávalo, že jsem prostě neměla čas vařit a musela jsem se spokojit s polotovary z obchodu. Manželovi se to nelíbilo, chtěl jíst jen domácí jídlo, a tak mi to často připomínkoval. Cítila jsem se velmi špatně, protože se mi nesnažil pomoci.
Nakonec jsme se s Vasjou rozešli kvůli knedlíkům. Jednoho dne šel do práce a požadoval, aby večer byly hotové domácí knedlíky. Ten den jsem měla hodně práce, takže jsem neměla čas, i když jsem se snažila, co to šlo.
Když přišel domů a viděl, že jeho objednávka nebyla splněna, začal na mě manžel křičet. Velmi mě urazil a naštvaně odešel.
Naší dceři bylo v té době už patnáct let, všechno pochopila, přišla a řekla mi: -Když s ním žiješ kvůli mně, tak to nedělej.
Ten den jsem se rozhodla. Sbalili jsme si věci a odjeli k mým rodičům. Potom přišel můj manžel a omluvil se, ale už bylo pozdě.
