Andrijova žena pracovala pro vlastní potěšení a jinak byla dobrou hospodyní. Jeho výdělek jí umožňoval sedět a nic nedělat, a to jim oběma docela vyhovovalo. Byla dobrou manželkou. Svého muže milovala a starala se o něj.
Andrij tvrdě pracoval, aby jim zajistil život podle jejich představ. Proto nechtěl, aby jeho žena pracovala. Chtěl, aby jeho žena byla svobodná.
Žili si dobře. Měli dvoupatrový byt, žádné děti, ale psa. Rodiče jim tento dům dali jako svatební dar. V budoucnu plánovali koupit větší dům.
Děti zatím neplánovali, protože oba pracovali a na děti neměli čas. Měli dost peněz na všechno. Ale někdy měl pocit, že jeho žena nikdy nemá dost. Nikdy se nehlásil k dědictví po dědečkovi, protože si vždycky myslel, že jeho jediná dcera dostane všechno jako první. A tak se také stalo. Ale jeho žena to nepochopila a nepřijala.
– Myslel jsem, že jsi jeho milovaný vnuk. Inzeráty Jak ti mohl nic nenechat? Copak to není lidské? Rodina to nedělá. A to i přesto, že jim její rodina finančně vůbec nepomohla. Jde o to, že nechtěla, aby jeho rodiče s dědictvím nakládali.
Měli peněz dost. Koupila si všechno, co se jí líbilo. Ale nikdy jí to nestačilo. Přestože nyní dědeček přešel na jeho rodiče, v budoucnu dostanou vše od jeho rodičů, protože je jediným dítětem v rodině. Kvůli tomu měli doma občas hádky.
Manželka se nechtěla uklidnit a stále opakovala, že takhle by se rodina chovat neměla.
