Můj syn se rozhodl oslavit své desáté narozeniny pořádnou oslavou a pozvat na ni své kamarády. Bavili jsme se v kavárně a pak mě syn požádal, abych pozvala jeho nejlepšího kamaráda k nám domů a pokračovala v zábavě.
Souhlasil jsem. Večer však rychle uběhl a pro Dimu si nikdo nepřišel. Jeho rodiče se ani neozvali, aby se zeptali, kde je jejich dítě. O chvíli později ke mně chlapec přišel a řekl: “Teto Julie, ty máš svého Sergeje ráda. Ale maminka vždycky chodila domů pozdě a jenom nadávala. A jednou nepřišla vůbec. Jak se ukázalo, Dmytrova matka často odjížděla za svými záležitostmi a nechávala syna doma samotného a byla prostě zbavena rodičovských práv. Chlapec žil se svým otcem a nevlastní matkou.
Dima a jeho nevlastní matka neměli vřelý vztah. Po škole chlapec nešel domů, ale seděl u vchodu a čekal na otce. Od toho dne jsem začal ze školy vyzvedávat nejen Sergej, ale i Dima.
Nebylo pro mě těžké obě děti nakrmit a dohlížet na jejich přípravu na vyučování. A večer chlapec odcházel domů. Tak to pokračovalo až do konce března. A pak mě jeho otec požádal, abych si dítě vzala na nějaký čas k sobě. Inzerce Zdá se, že se s novou ženou rozešli a on teď potřebuje přemýšlet o svém dalším životě. Souhlasil jsem, protože jsem byl zvyklý takhle žít. Postupem času jsem si uvědomil, že mi syna nikdo nevezme. Musela jsem se smířit s tím, že mám nyní dvě děti. Ale žili jsme dobře.
Dětem se dařilo dobře, a dokonce se začaly lépe učit. Společná příprava úkolů byla zajímavější. Hodně jsem se věnovala svému novému synovi
. A můj syn se neurazil, že se o něj teď nestará jen jeho matka. Po ukončení školy chlapci nastoupili na univerzitu. Dmitrij se stal programátorem a Sergej lékařem. Byl jsem hrdý na to, že jsem dokázal sám důstojně vychovat dva chlapce. Doufám, že s Boží pomocí budu moci své chlapce podporovat i nadále.
