Když jsem byla ještě velmi mladá, snila jsem o dni, kdy potkám svou životní lásku a budeme si věrní, budeme se o sebe navzájem starat a ve všem se podporovat. Bylo mi 22 let, když jsem si Leshu vzal.
Těsně před svatbou jsem manželovi řekla, že pokud se dozvím o jeho nevěře, ještě ten den se s ním rozvedu.
O tři roky později se nám narodila dcera. Zdálo se, že už jsme navždy dokonalá rodina. Ale stejně jsem se nemohla zbavit myšlenky, že bych Lešu opustila, kdyby mě najednou podvedl. Inzeráty Teď je mi pětatřicet a je mi jedno, že můj manžel měl na služební cestě milenku. Samozřejmě jsme si o tom promluvili a Leša se omluvil, uvědomil si svou vinu.
Kamarádi se ze mě snažili dostat podrobnosti, ale mě nejvíc zajímal můj vlastní stav. Opravdu jsem svého manžela milovala natolik, že bych pro něj dokázala udělat cokoli?
Kamarádky mi volaly a soucítily se mnou, ale matka mi řekla, že mám manžela vyhodit z domu, prý jak bych mohla snést jeho nevěru? Nedávno mě jedna sousedka pozvala na oslavu svých narozenin. Přišla jsem s manželem a ona byla velmi překvapená, protože speciálně kvůli mně pozvala jednu ze svých svobodných kamarádek. Lidé si myslí, že jsem nešťastná.
Ale co je špatného na tom, že jsem dokázala odpustit chybu své milované a udržet rodinu pohromadě? Jsem si jistá, že si Leša svou vinu uvědomil a že budeme i nadále tvořit pevnou rodinu. Je mi úplně jedno, co si lidé myslí.
