Vyrostl jsem na vesnici. Můj otec pracoval jako řidič a brzy mě začal učit řídit nákladní auto. V osmnácti letech jsem si tedy udělal řidičský průkaz s vyznamenáním. Později jsem vystudoval technickou školu.
Povoláním jsem instalatér. Po vojně jsem se oženil s dívkou z naší vesnice. Pracoval jsem jako řidič a opravoval vodovodní zařízení. Peněz jsme měli dost, ale povahově jsme si opravdu nerozuměli.
Já byl spíš domácí typ a ona byla spíš na kamarády a diskotéky. V důsledku toho jsme se rozešli a já odešel do města, abych si koupil auto a byt. Bydlel jsem na ubytovně. Pracoval jsem jako nakladač a myč aut. Hlavní bylo ušetřit peníze. Můj soused na koleji byl elektrikář, takže mě naučil i tomuto řemeslu. Za dva roky jsem si našetřil na slušné auto. Začala jsem taxikařit a jezdit s ním na telefonáty typu “manžel na hodinu”. Přijel jsem k dívce, která se neustále hroutila.
Pár telefonátů instalatérovi a elektrikáři a dali jsme se dohromady. Brzy poté jsme se vzali. Jenže celá její rodina se na mě vykašlala! Začali mé ženě vyčítat, že si někoho přivedla do domu. Řidiči, nakladači, myči, instalatéři a elektrikáři jsou líní a alkoholici. Já nepiju vůbec! Vůbec nejsem lenoch, ale spíš workoholik.
Moji příbuzní si však nedali pokoj a dali mi ultimátum: “Jestli sis vzal naši dceru s bytem, tak se jdi učit na normální profesi, jinak se s tebou těžko rozvedeme!” Na druhou stranu za mnou chodili příbuzní a požadovali, abych se vzpamatovala. Můj tchán a tchyně pracují na státních úřadech za almužnu, často v zapadákově, a ještě jsou na to hrdí!
Oba mají vysokoškolské vzdělání. Tchyně pracuje jako učitelka v mateřské škole a tchán je veterinářem na krajské klinice. Jak jim mám vysvětlit, že moje práce přináší mnohem větší příjem než jejich vysokoškolské vzdělání? S manželkou budeme mít brzy dítě.
A já budu pracovat na tom, co umím, třeba od rána do večera, ale aspoň moje děti nebudou nic potřebovat. Ale přestaňte tyto profese považovat za podřadné. Ve skutečnosti jsou nejžádanější!
