Jednoho dne jsem ve svém domě ucítil podivný zápach, ale nedokázal jsem určit, odkud pochází. Zavolala jsem manželovi, jestli o tom něco neví. -Co se děje, miláčku? -Nevím, jestli sis toho ráno všimla, ale v domě je velmi nepříjemný zápach.
Víš, co to je? Nemám tušení. Můj nejstarší syn navrhl, že by to mohly být špinavé ponožky, nejmladší si myslel, že je to od křečka, a prostřední dítě řeklo, že by to mohlo být od sousedů. Zkontrolovala jsem všechna naše zvířata a všechna byla v pořádku. Křeček něco jedl, kočka a pes spali a v akváriu bylo všechno v pořádku. Šlo o princip.
Začal jsem u vchodu a prošel celý dům. Zkontroloval jsem pračku, myčku, mrazák a lednici. Jak jsem stoupal po schodech do domu, zápach byl stále silnější. Prohledala jsem všechny police, závěsné skříňky a skříňky a nakonec jsem našla krabici s mušlemi na lednici.
Můj nejstarší syn tomu nemohl uvěřit. -“Všechny jsme je umyli a usušili,” řekl. Znovu jsme ke skořápkám přičichli, ale nezdálo se, že by voněly. Museli jsme tuto teorii opustit a pokračovat v hledání zdroje zápachu.
Rozebrali jsme kuchyň a dokonce jsme přemístili myčku, ale nic jsme nenašli. Nakonec jsme odsunuli lednici z rohu a uslyšeli jsme skřípavý zvuk. Byla to ryba v igelitovém sáčku! Všichni jsme byli ohromeni!
Zapomněli jsme na rybu, která už týdny ležela v lednici. Sáček musel spadnout mezi lednici a zeď, když jsem uklízela. Dostali jsme cennou lekci a slíbili si, že už nikdy nebudeme zapomínat jídlo v kuchyni!
