S Irinou jsme se vzali hned po škole. Otěhotněla, a tak jsem ji požádal o ruku. Okamžitě jsem si našel lukrativní práci, pomohli mi přátelé a zároveň jsem začal studovat na částečný úvazek technickou školu.
Moje rodina nikdy nic nepotřebovala. Moje žena mi porodila dva syny a dceru. Žili jsme v míru a harmonii.
Téměř nikdy jsme neměli žádné konflikty. Nikdy jsem nepochyboval o manželčině věrnosti a nikdy jsem si na ni nestěžoval. Když děti vyrostly, manželka si našla práci a často musela jezdit na služební cesty, ale mně to nevadilo. Naše děti už byly dávno dospělé a samostatné, měly vlastní rodiny a děti. Irina teď začala v práci mizet častěji, ale měl jsem pro to pochopení.
Nedávno jsem pracovně odjel do sousedního regionu podepsat smlouvu s dodavatelem ovoce pro naši firmu. Přišel jsem do kanceláře a s Igorem jsme se bavili o obchodu. Najednou mi padla do oka fotografie na jeho stole, na které byla moje žena šťastně objímající Igora. Ztuhl jsem.
Vnitřnosti mi vychladly a pero mi vypadlo z rukou. Snažila jsem se však znovu nabýt klidu a zeptat se co nejneutrálnějším tónem: “Kdo je ta žena? Igor se usmál: “To je moje žena. Něžně se na fotografii podíval.
– Jsme spolu už čtyři roky. Chtěl by ses s ní setkat? Chtěl jsem tě dnes večer pozvat k sobě domů. Je skvělá, ale často je pracovně pryč. Přikývl jsem. Nemohl jsem najít místo, kde bych mohl zůstat až do večera.
A pak přišel ten správný čas. Šel jsem s Igorem k němu domů a byla tam Irina. Uvědomil jsem si, že kdybych tu zůstal jen o minutu déle, byl by z toho skandál, a tak jsem se otočil a odešel. Hned poté jsem spěchal do svého rodného města.
Přijela Irina a požádala mě, abych jí odpustil. Ale já jsem jí neodpustila a děti s ní po takovém podvodu také nemluví. A Igor ji po několika letech opustil, našel si mladší ženu.
