Odešla jsem od své dcery k prvnímu manželovi, bylo jí tehdy deset let. Bylo jen otázkou okolností, že jsem se zamilovala do jiného muže. Jsou city, kterým se nedá odolat, a přesně takové jsem měla s Nikolajem.
Maksym a moje dcera ustoupili do pozadí a já byla připravená jít s ním až na konec světa. Ale on mi dal podmínku, že nepřijme dítě od jiného muže, a řekl, že pokud s ním chci být, musí moje dcera zůstat v minulosti.
Večer jsem s manželem mluvila, řekla jsem mu, že podávám žádost o rozvod a odcházím. Dceři jsem nic neřekla, nechala jsem na Maksymovi, aby jí vše vysvětlil. S Nikolajem jsme se přestěhovali do letoviska, odkud pocházel.
Náš život byl jako ráj. Po pěti letech společného života se Kolja chtěl stát otcem a požádal mě, abych mu porodila dítě. Velmi jsme se snažili a dva roky se nám to nedařilo. Pak jsme šli k lékařům a ti nás ohromili zprávou, že už nebudu moci mít další děti. Když to Kolja zjistil, opustil mě. – “Najdu si ženu, která mi dá dědice!
– Kolja řekl. “Na kolenou jsem ho prosil, aby mě neopouštěl, ale stejně odešel. Poté mi osobní život s jinými muži nevyšel a já zůstala úplně sama.
Teď je mi 55 let a uvědomila jsem si, že se chci znovu spojit s dcerou, aby se o mě někdo postaral ve stáří.
V posledních letech jsem se o její život vůbec nezajímala, ale nedávno jsem se od svých přátel dozvěděla, že se vdala a má děti. Poznala jsem její číslo a zavolala jí. – “Naďo, drahá, ahoj, tady moje máma, ráda bych tě viděla…”
-Mámu nemám, dala mi přednost před svým manželem. Neznám tě a nechci tě znát. Sbohem. A zavěsila telefon! Proč Maksym vychoval takovou nevychovanou holku?
