Dcera čeká na druhé dítě.
Poprvé jsem byl proti a druhé dítě prostě netoleruje. Dcera žije se svým civilním manželem v pronajatém bytě. Nechtějí být nepsány, nebo spíše kohabitant nechce, říká – proč razítko v pasu, když žijeme tak dobře. Nemám nic proti tomu, ale už mají tříleté dítě a druhý je na cestě.
Kromě toho dcera po narození prvního dítěte opustila práci a civilní člověk nemá stabilní práci.
Žijí v borrachu, sotva se setkávají, a je tu také druhé dítě. Dcera věděla, jak jsem se choval k její rodině, a až do poslední doby se přede mnou skrývala svou invienci.
Když jsem se s ní snažil mluvit o tomto tématu, abych vysvětlil, že druhé dítě, které si teď nemohou dovolit, dcera mě začala obviňovat, abych řekl, že nemám právo volit, protože zatímco ostatní babičky hlídaly své vnoučata, ani jsem se o dítě nezajímám. Ano, neměl jsem čas sedět se svým vnukem, protože pracuji, ale každý měsíc jsem jim finančně pomohl.
Někdy ve formě daru, takže dcera nebyla v rozpacích, dal jsem jim peníze, žrali jídlo, plenky pro dítě. Oni a civilista v tomto životě ničeho nedosáhli, žijí v chudobě a já jsem vinen?
Hloupá dcera nechápe, že když muž náhle opustí rodinu, zůstane bez ničeho. Nebylo by lepší jít do práce místo druhého dítěte, koupit si byt? To vše dceři nemůže být řečeno: Obviňuje mě a říká, že nepotřebuje mou pomoc.
Už nebude mít žádné koně, uvidíme, co na ni čeká budoucnost. Přichází ke mně se dvěma dětmi…
