Všechno to začalo tím, že mi sousedé nabídli, abych jim prodal svůj byt, protože mé náměstí bylo potřebnější.
Zpočátku jsem si myslel, že je to nějaký nesmysl, nebo si dělají legraci, jen si uvědomil, že moji sousedé to říkají ve vší vážnosti, dospěl jsem k závěru, že žiji vedle hloupých lidí, a bylo by lepší, aby zůstali daleko od nich, na dálku, abych tak řekl. Pokud si myslíte, že jsem se nevzdala svého bytu, mýlíte se.
Chtěl jsem se přestěhovat do chaty, takže sousedé byli ve správný čas na správném místě. Bylo červenec a po prodeji bytu jsem se přestěhoval do své chaty.
Všechny letní dny jsem strávila na čerstvém vzduchu, starala se o svou terasu, ale brzy jsem se začala ochlazovat a souhlasila jsem se svým synem, že se na chvíli k nim budu stěhovat se svou ženou.
V prvním měsíci bylo všechno hladké, žádné nedorozumění. Často jsem pomáhal své snachu s domácími pracemi, můj syn pracoval celý den. Teprve brzy si snacha zvykla na to, že v domě vedle ní je ještě milenka a vůbec se o dům přestala starat. A já… a co jsem já?
Když jsem dostal úplnou svobodu jednání, všiml jsem si, jak je to strašně špinavé. Na první pohled v kuchyni nebyla žádná zvlášť opuštěná místa, jen když začnete prohledat skříňky a police, můžete najít všude špínu, prach a , trapně říci, plísně…
Nevěsta absolutně nekýchla, aby svým hostům ukázala, že je vše čisté a na místa, která hosté nevidí, ona na bubnu. Tak jsem začal generální úklid domu, vyčistil každý centimetr domu.
A samozřejmě nezapomněla na snachu, aby poučila své chyby v péči o dům. Neříkala jen to základní “děkuji” všem mým snahám, ale také si stěžovala na mého syna, když říkala, že se k ní přidržuji, pak mě požádal zpátky do chaty, aby se vrátila, slíbila, že mi poskytne topení.
Koneckonců jsem se tak usilovně snažil… myslel jsem si, že spolu strávíme zimu… letos nemám pro svého syna žádnou naději. Budu žít na své dceři, budu šťastný za všech 4 období roku.
