Jmenuji se Liudmyla. Mám syna Alexandra a dceru Annu.
Oleksandr žije v Itálii, nedávno se oženil s italskou kráskou a už mají malého syna Filipa. Já jsem ho ale ještě neviděl, protože se bojím letět letadlem a synova rodina k nám zatím nemůže, takže si syna a vnuka užívám prostřednictvím videa.
Upřímně řečeno, víc nepotřebuji. Jsem svobodomyslná žena, vždycky si najdu čas na odpočinek, sport, zajímavé akce a nikdy jsem si nepřipadala v srdci jako babička. Mé dceři Aňe je 40 let, i když svou lásku ještě nepotkala: neměla k tomu příležitost. Vždycky myslela a stále myslí jen na svou kariéru a práci. Můj vztah s ní byl vždycky skvělý, žijeme spolu a vzájemně si nepřekážíme.
Nikdy jsem neskrývala, že ke svému vnukovi nechovám emoce, které jsou popsány v knihách. Ano, je roztomilý, mám ho moc ráda, ale stačí mi to. Můj syn, když s námi bydlel, měl milostný vztah s dívkou ze sousední vesnice. Zpočátku jsem byla proti tomuto vztahu, ale stejně jsem se do něj nezapojovala, protože jsem věděla, že to nevydrží. Ale po pár týdnech mi ta holka řekla, že je těhotná.
V té době můj syn nechtěl náhle narozené dítě ani rodinu a já jsem se ještě nerozhodla stát se babičkou.
Sama jsem věděla, že můj syn rozhodně není připraven založit rodinu, byl v té době ještě velmi mladý. Dali jsme té dívce peníze, aby si dítě vzala, ale ona odmítla. Předem jsme je varovali, že za toto dítě nepřevezmeme odpovědnost.
Tak ho porodila a vychovávala sama až dosud. Nedávno jsem slyšela odsuzování mé osoby, protože prý mám v sousední vesnici vnuka, a já se o něj vůbec nezajímám. Proč bych se o ně měl vůbec zajímat? Varovali jsme je, že s jejich rodinou ani dítětem nechceme mít nic společného.
