Sergej a jeho žena Marina šli jako obvykle nakoupit do obchodu s potravinami. Zatímco Marina vybírala zeleninu, Sergej šel do jiného oddělení koupit chleba. Najednou k němu přistoupila neznámá žena a vypadala překvapeně. “Aha, vy jste otec jednoho z mých dětí!” vyhrkla na Sergeje a ten se zarazil. Stejně tak jeho žena, která nakupovala opodál. Serhij byl zmatený a nechápal, o čem žena mluví. “Promiňte, ale nepoznávám vás,” řekl a snažil se skrýt rozpaky. “Ach, promiňte, nepředstavila jsem se. Jmenuji se Olga, jsem Vovova učitelka.” “Ahoj,” odpověděla.
– Řekla a usmála se. Sergejovi se ulevilo. Vova je jeho nejstarší syn z předchozího manželství. “Ach, omlouvám se za svou reakci. Jen jsem nečekal, že tu potkám učitelku svého syna,” řekl a úsměv opětoval. “Žádný problém,” řekla Olga. “Jen jsem se ráda setkala s rodiči svých studentů a chtěla jsem je pozdravit.” V tu chvíli přišla Marina a Sergej jí Olgu představil. Ještě několik minut si povídali o škole a Vovově studiu a pak se rozloučili. Když odcházeli z obchodu, Marina řekla: “Měl jsi vidět, jak ses tvářil, když řekla,
Myslel jsem, že jsi otec jednoho z jejích dětí! Myslel jsem, že omdlíš.” Serhij se zasmál. “Ano, byl jsem vyděšený. Ale naštěstí to bylo jen nedorozumění.” “Ano, naštěstí,” souhlasila Marina a usmála se. “Jsem ráda, že teď máme ve škole tak starostlivé učitele.” Sergej přikývl hlavou. “Ano, já také. A jsem rád, že se ta situace tak rychle vyjasnila.” Oba se té situaci zasmáli a pokračovali v cestě domů, rádi, že šlo jen o nedorozumění a ne o něco vážnějšího.
