“Copak jsi mi nevypral a neurovnal košili?” křičel Mychajlo z plných plic brzy ráno. Jeho žena sotva otevřela oči a nechápala, co se děje.

“Ty jsi mi nevypral a nevyžehlil košili? Zase jsi celý den surfoval po internetu?” křičel Míša z plných plic brzy ráno. Jeho žena sotva otevřela oči a nechápala, co se děje, protože celou noc pracovala na dálku. “Míšo, prosím tě, celou noc jsem pracovala,” řekla Olga slabým hlasem a snažila se vstát z postele. “No a co, to není žádná výmluva. Víš přece, že jsem na dnešní schůzku potřebovala čistou a vyžehlenou košili!” “A co?” zeptala se. Olga se podívala na Míšu a snažila se potlačit slzy.

“Míšo, já jsem vážně zapomněla. Jsem po práci strašně unavená. Možná by sis mohla obléct jinou košili?” “Nejsem si jistý, jestli by další košile byla vhodná,” odpověděl Míša, ale hlas mu změkl. Podíval se na Olgu a uvědomil si, že byl příliš hrubý. “Promiň, nechtěl jsem křičet. Jen jsem z toho setkání opravdu nervózní,” řekl a posadil se na postel vedle Olgy. Olga se na něj z posledních sil usmála. “Já tě chápu, Míšo. A moc dobře vím, že je pro tebe tahle schůzka důležitá.” Mišo se usmál. Míša ji vzal za ruku. “Děkuji ti, že mě chápeš. Vím, že i pro tebe je to těžké.” Oba se na sebe podívali a uvědomili si, že přes všechny těžkosti

Vždy se budou vzájemně podporovat. Myšák vstal a šel do skříně najít další košili. Našel jednu, o které si myslel, že by mohla být vhodná na schůzku. “Co třeba tahle?” zeptal se a ukázal ji Olze. Ta přikývla hlavou. “Ano, ta je tak akorát.” Míša jí úsměv opětoval. “Děkuji ti, má drahá. Vím, že někdy bývám nesnesitelný, ale opravdu si vážím tvé podpory.” Olga mu úsměv šťastně oplatila. “Vždycky tě budu podporovat, Míšo. Jsme tým.” Míša souhlasně přikývl. “Ano, opravdu jsme tým.” Tato malá příhoda jim oběma připomněla, jak důležité je chápat a podporovat svého partnera i v těžkých chvílích.

Related Posts