Tak se stalo, že půl roku před svatbou začal můj bratr hledat spravedlnost v práci a nakonec o ni přišel. Samozřejmě si už nemohl pronajmout byt, a tak se přestěhoval zpátky ke mně – do bytu mých rodičů. A tehdy začala ta pravá zábava! Zatímco jsem byla pryč v práci, v našem bytě se pořádaly večírky. Zničilo se všechno jídlo, zničil se bar, kouřily se doutníky. Vzpomínám si, jak jsem se vrátil ze služební cesty, přišel domů a našel na gauči spícího asi pětačtyřicetiletého muže.
“Kdo je to?” “Ticho!” ukázal na mě bratr, “Vzbudíš ho!” “Proč smrdí?” Tentokrát něčí štědrý zadek nasypal hnojivo do fíkusu, mého oblíbeného fíkusu. Obecně jsem klidný člověk, ale tady by se z toho zbláznil každý.” Toho člověka nakonec vzbudili a vyhodili, ale kdo to byl, zůstává záhadou. Bratr se po tom skandálu stal klidnějším. O měsíc později jsem odjel na dlouhou služební cestu. Jednoho dne jsem se vrátil domů a pomyslel si: “Můj dům, můj drahý dům, jdu se vykoupat.” Pokusil jsem se otevřít dveře a zjistil jsem, že jsou zamčené zevnitř. Zazvonil jsem na zvonek.
– “Kdo je to?” ptá se ženský hlas. “To je paní domácí, rychle otevřete!” “Jaká paní domácí? My tady bydlíme, vypadněte odsud! Volám na bratra, slyším nějaké mňoukání a nakonec se dveře otevřou. Vejdu dovnitř a vidím rozespalou holku v mámině županu a mých pantoflích. “Kdo jsi?” ptá se máma. “Já jsem ona!” ukazuji na svůj portrét visící v předsíni. “Je na onom světě!” Ta hloupá jalovice dělá velké oči. No tak, oblékni se a vypadni, nemám na to náladu – nikam nejdu! Já tady žiju! A dokud nepřijde Anton, nikam nepůjdu! A pak si uvědomím, že ten byt není jen místo k přespání, ale plnohodnotný cizinec.
Pár keramických koček, pár krajkových ubrousků, dámské časopisy… Volám Antonovi, on mě prosí, abych nenadávala, že už je na cestě a všechno mi vysvětlí. V průběhu dalšího vysvětlování jsem zjistila, že je to jeho nová přítelkyně z vesnice, jmenuje se Káťa.
Ukázalo se, že u nás žije už 10 dní. Anton si už dokonce zvykl na řízky a koláče. – Je to náš společný byt! Nevadí, když bydlím s Káťou! Mám na to právo! – Máš, ale je tu jedna věc: nepracuješ a žiješ na mě! Jsi můj bratr, dobře, ale proč bych ji měl živit? – Hledám si práci, už jsem byl na pohovoru! – Nevadí mi, že se scházíte, ale proč tu sakra bydlí? – Je v těžké životní situaci! Byt mých rodičů je skutečně společným majetkem, i když byl napsaný na mě. Ale stejně jsem Antona nemohla vystěhovat. Tak jsem se rozhodla počkat a uvidíme. Brzy jsem si všimla, že některé oblečení chybí. Ukázalo se, že je Káťa poslala své sestře na vesnici, protože si myslela, že už jsem na onom světě, a nemohla se vtěsnat do mé velikosti čtyřicet. Naštěstí si vzala jen staré oblečení a mého normálního se nedotkla. Můj bratr si práci nenašel.
Její peněžní rezervy se začaly vyčerpávat. Neměl jsem chuť financovat mladou rodinu, a tak jsem snídal, obědval i večeřel v práci. A rozhodl jsem se, že si domů nekoupím ani gram jídla. Když se byt stal neúnosným, Káťa se rozhodla se mnou promluvit: -Proč si nekupuješ jídlo? – Nevidím v tom smysl, doma nejím. – “Ale vždyť ty žiješ na náš účet!” Kateryna se rozkřikla: “Jak se to překládá? Sama platím účty za služby, jím venku. – Myju nádobí a uklízím! Nejsem tvoje služka! – A nejsem tvůj sponzor! Ty jíš z toho nádobí a myješ ho v mé myčce. Je nejvyšší čas, abys odsud vypadla! Druhý den ráno mi Káťa sdělila další “dobrou zprávu”: -Jsem těhotná! Chceme žít odděleně!” – Chceš, abych ti pomohla sbalit? – Budeš si muset najít jiné bydlení!
– Jsem jediným majitelem tohoto bytu, chceš vidět dokumenty? Můžu zavolat policii, těhotnou ženu odsud vykopnou raz dva. – Už se s tebou nebudu bavit, ať rozhodne Anton! Antoš s vymytým mozkem od snoubenky začal vřít a plácat nesmysly o rodinných hodnotách a mém svědomí. Poradil jsem se s právníky a rozhodl se byt prodat a peníze pak rozdělit mezi nás dva. O týden později jsme se s Fíkusem přestěhovali do nového bytu. Anton se svým podílem a svou novou ženou odjel do malého hornického městečka v Katiině vlasti. Tam si rychle našel práci v dole. Část peněz šla Katiiným příbuzným na splacení mnoha půjček a zbytek byl použit na první splátku hypotéky. Na svatbu mě nikdy nepozvali.
