Když jsem se podruhé vdávala, nemohla jsem uvěřit svému štěstí. Byl to muž mých snů, který mě miloval a byl ochoten si mě vzít i se dvěma dětmi. Díky němu jsme měli vždycky dost peněz na živobytí a nikdy jsme neměli žádné problémy.
Kromě toho jsem se nebála o budoucnost děvčat, protože jsem věděla, že můj Arek má byt, který zdědil po babičce, a plánovali jsme, že jim ho dáme, až vyrostou.Jednoho dne jsem náhodou našla v přihrádce jeho auta darovací smlouvu na tento byt. Dokument byl datován před rokem. Byt byl darován nějaké ženě.
Ukázalo se, že ze mě nejméně rok dělal idiota. Všechno začalo dávat smysl.Přesně jak jsem předpokládal, Arek se domluvil se svou milenkou, aby mi řekla, že pro ni pronajal byt.Samozřejmě jsem tam několikrát byla a viděla ji, ale ničeho zvláštního nebo podezřelého jsem si nevšimla a ani jsem nedokázala pochopit, co na ní můj muž vidí?
Mimochodem, měla také dítě.Nechtěl tedy poskytnout byt svým dcerám, byl vyhrazen pro nějakou ženu s dítětem.Rozhodla jsem se s manželem zatím nehádat, chtěla jsem si nejdřív promluvit s tchyní. Jaké bylo mé překvapení, když se ukázalo, že ji tato zpráva vůbec nepřekvapila.
Arkova matka věděla všechno.Navíc mi řekla, že dítě té ženy patří mému manželovi.Po tomto rozhovoru jsem usedl za volant, a jakmile jsem se rozjel, měl jsem malou nehodu. Když jsem se po dlouhé době vrátila domů, manžel mi začal nadávat a křičet na mě, že jsem rozbila auto.
Nevydržela jsem to a řekla mu, že o jeho milence a bytě vím. Klidně mi odpověděl, že mi do toho nic není a vůbec se mě to netýká – myslel jsem, že tě to přejde rychleji, ale je mi to jedno. Už mě nebaví pracovat pro tebe a tvoje spratky! – vykřikl, odešel z domu a práskl dveřmi.
O nějaký čas později jsme se rozvedli. Myslela jsem si, že jsem narazila na skvělého muže, ale osud si rád zahrává.
