Zosia a její manžel vždy dobře vydělávali, ale žili velmi skromně a skromně. V zájmu budoucnosti svých synů odkládali každou korunu.
Sami bydleli v obyčejném bytě, bez nákladných rekonstrukcí a jiného luxusu. Během dvaceti let se jim však podařilo našetřit a koupit pro své syny jednopokojové byty v dobré čtvrti. Tak se stalo, že v době koupě prakticky nebylo na výběr a Sophie koupila 2 byty v jednom bloku.Když se její synové oženili, nedělali si starosti s tím, kde budou bydlet.
Nešetřili a žili na vysoké noze. Manželky obou bratrů rychle našly společnou řeč a dokonce se spřátelily. Žít takto vedle sebe bylo zábavné a zajímavé. V cizím městě bylo vždy na koho se obrátit a koho požádat o pomoc. V průběhu let však dívčí přátelství ochablo a bratři se jeden druhému postupně vzdálili. Situace se zhoršila, když se jednomu z bratrů narodilo dítě, a mladý pár brzy zjistil, že za zdí žijí “chůvy zadarmo”. A ty velmi často využívaly laskavosti a citlivosti svých blízkých.
Jednoho dne to starší bratr nevydržel a hrubě se ozval: – To je tvoje dítě, najdi si na něj čas. Máme dost starostí i bez tebe! Od té chvíle došlo k naprostému rozkolu mezi rodinami. Starší bratr a jeho žena neměli děti a velmi je to trápilo.
Mladší bratr však vedl bujarý život a byl ochoten se kvůli němu vzdát dítěte komukoli. V rodině rostla nedorozumění a velká nespokojenost. Začali si navzájem vyčítat, že mladší bratr rozhazuje všechny peníze a neustále žádá staršího bratra o půjčku.
Vše dospělo k tomu, že nebylo dost peněz ani na základní potřeby dítěte – nebudu pracovat pro dvě rodiny, už za mnou kvůli takovým věcem nechoď,” řekl Irek mladšímu bratrovi.
– ‘Postarej se o svou rodinu sám.” Brzy došlo k tomu, že mladší bratr začal pravidelně pít. “Za chvíli se z Kuby stane opravdový alkoholik,” pomyslel si starší bratr. Jeho žena se s ním snažila spojit všemi možnými způsoby, ale bohužel nic nepomáhalo. Nezbylo jí nic jiného než si sbalit věci a z bytu se i s dítětem odstěhovat.
Vzhledem k tomu, že byt byl napsán na tchyni, dívka si uvědomila, že se jí nevrátí ani investice do rekonstrukce. A neměla jinou možnost, nesouhlasila se soužitím s takovým člověkem a odešla. S odchodem manželky a dítěte se situace zhoršila, Kuba přišel o práci a měl velké dluhy za byt.
Brzy nebyl schopen se sám uživit a odešel žít ke svým rodičům.
Těchto okamžiků využil jeho starší bratr, vyvinul na matku velký tlak a nakonec oba byty spojil v jeden. Provedl zdařilou, moderní rekonstrukci a nyní žije s manželkou v prostorném bytě, zatímco rodiče v důchodu musí mladšího Kubu živit a splácet jeho dětské dluhy.
