Před mnoha lety jsme pomohli jedné dívce. Nečekali jsme, že dluh splatí v tak nečekané době.

Byla jsem dvacetiletá mladá matka. S manželem jsme se procházeli v parku s naším dítětem, když jsme uslyšeli křik.

Robert se okamžitě rozběhl směrem, odkud to přicházelo, a já ho následovala, a když jsme tam dorazili, uviděli jsme něco, co mi navždy zůstane v paměti.Dívka byla přitisknutá ke stromu a před ní stáli dva muži.Jeden jí bral kabelku a druhý jí sahal pod šaty.

Manžel okamžitě přiběhl a jednoho z nich vší silou udeřil zezadu do hlavy a muž se překvapeně posadil.

Druhý v tu chvíli upustil tašku a dostal od mého muže ránu do čelisti. Naštěstí můj manžel cvičil bojová umění. Muži se rychle stáhli. Nebohou dívku jsme uklidnili a teprve v tu chvíli jsme si všimli, že je v pokročilém stádiu těhotenství.Dali jsme jí vodu, chvíli s ní poseděli a odvedli ji domů.

Carolina nám byla neuvěřitelně vděčná. Překvapivě jsme ji o týden později na stejném místě potkali znovu, jenže tentokrát byla s manželem.

Naši manželé si podali ruce, Adrian byl velmi vděčný za předchozí pomoc své ženy a pozval nás na kávu. Řekl, že kdybychom potřebovali pomoc, můžeme mu kdykoli zavolat, a dal nám své číslo.Později jsme na ně zapomněli, protože jsme se přestěhovali a měli jsme spoustu starostí.

Uplynulo třiadvacet let. Před dlouhou dobou se mi narodil druhý syn, ze kterého vyrostl krásný mladý muž. Měl přítelkyni, která byla chytrá, okouzlující a dobře vychovaná, a i s ní jsme měli skvělý vztah.

Pak se stala katastrofa.Robert náhle onemocněl a měl problémy se srdcem.Potřeboval transplantaci a obrovskou sumu peněz na léčbu.

Neměli jsme dost peněz na tak naléhavou situaci, a tak jsme byli nuceni hledat peníze. Jednoho dne přišel můj syn a řekl, že rodiče jeho přítelkyně jsou bohatí a chtějí nám pomoci.

Chtěl jsem, aby naše první setkání s Izinými rodiči proběhlo za trochu lepších okolností, ale nemohl jsem si pomoct. Izini rodiče přijeli navštívit mého syna do nemocnice.Zpočátku jsme je nepoznali, ale oni hned poznali nás.

Vešli na oddělení, podívali se na sebe a jedna žena začala plakat. Uvědomil jsem si, že je to Adrian a Carol, kterým jsme před mnoha lety pomáhali.

Naši manželé si znovu podali ruce: “Dáme vám tolik peněz, kolik budete potřebovat,” řekl Adrian.Naše překvapení bylo nepopsatelné.Uplynulo tolik let a naše děti nás opět spojily.Je těžké si to představit, ale je to pravda.

Můj syn se zotavuje a chystáme se na svatbu. Našli jsme si skvělé přátele a snachu.

Related Posts