Svitlana málem omdlela, když uslyšela manželova slova, ale netušila, jaký dar jí osud přichystal.

Svitlana stála u kamen, když se její manžel vrátil z práce. Vešel rovnou do kuchyně, posadil se na pohovku a řekl: “Jedna holka, kterou neznáš, se mnou před týdnem měla syna.

Tato slova byla to poslední, co Svitlana čekala, že od svého muže uslyší, protože se vždycky milovali a na nevěru nemohli ani pomyslet. Serhij navíc snil o synovi a Svitlana porodila dvě dcery, a pak se ukázalo, že tuto funkci už nemůže plnit.

A tak se Svitlana se strachem v srdci vrátila ke svému muži a ten padl na kolena, omluvil se, přísahal, že se to už nikdy nestane, slíbil, že odteď bude platit synovi alimenty, ale že k té dívce už nikdy v životě nepůjde. Všechno šlo tak, jak Serhij slíbil, ale o čtyři roky později jim zavolala Serhijova bývalá přítelkyně a požádala je, aby si chlapce vzali na čas k sobě, protože se chystá na svatbu a nemá nikoho, kdo by se o syna postaral.

Světlana se chlapce, který se bál neznámého prostředí, ujala s dárky. Malý Dima nevěděl, jak se má chovat, co má říkat a co má dělat, protože tam nikoho neznal a jeho matka tam nebyla. Světlana dala chlapci sladkosti a stavebnici. Chlapec Světlanu objal a začal vybalovat nové hračky.

Dcery Serhije a Světlany už nevyžadovaly pozornost. Bylo jim 17 a 16 let. Svitlana trávila s Dimou celý den: vařila mu jeho oblíbená jídla: bramborovou kaši a strouhanou mrkev, hrála si s ním, učila se s ním básničky.

Těch “pár dní” se protáhlo na šest měsíců. Chlapec pomalu začal Světlaně říkat mami a Serhij se s tím nemohl smířit: jeho žena přijala Dimu jako vlastního syna. O rok později Serhijovi zavolala Dimova biologická matka a oznámila mu, že se má stát podruhé matkou a že si Dimu nehodlá vzít.

Dokonce řekla, že je připravena zaplatit policii úplatek, aby chlapec zůstal u svého otce. Serhij a Svitlana s tím souhlasili i bez peněz. Během této doby si na chlapce zvykli a nechtěli ho pustit. O pár let později se dcery Světly a Sergeje vdaly a Dimka už chodil do školy. Jednoho večera chlapec hrdě přinesl matce svůj deník, aby se pochlubil svými známkami. Světlana ho pevně objala a řekla: “Jsem tak šťastná, že jsi můj syn. Zůstaň tak chytrý a veselý, jaký jsi, a věz, že tě máme s tátou moc rádi.

 

Related Posts