“Do Německa jsem se vrátil s těžkým srdcem. Trápily mě špatné pocity. Nakonec jsem to nevydržel a utekl jsem z autobusu hned na první zastávce.
Domů jsem dorazil brzy ráno, nikdo mě nečekal. Otevřel jsem si dveře vlastním klíčem, vstoupil do ložnice a zůstal stát jako ochromený.” Jagnu jsem znal od dětství.Považovala jsem ji za svou nejlepší kamarádku a plně jsem jí důvěřovala.
Velmi mi chyběla, když po svatbě odjela na jiné místo. Chvíli jsme si volali, pak kontakt ustal. Také jsem se oženil a narodila se mi dcera. Rodinné záležitosti mě zcela pohltily a setkali jsme se až o několik let později. Jagnino manželství se rozpadlo a ona se vrátila k rodičům. Samozřejmě jsem ji pozval k sobě. Hrdě jsem jí představila Adriana a malou Susie.
Byla z nich nadšená – malá je rozkošná a tvůj manžel je skvělý chlap,’ řekla. – Musíte být velmi šťastná.
Práce v Německu? Vysoké platy? Opravdu jsem se cítil šťastný, jen mi život otravovaly neustálé materiální problémy. Seděla jsem doma s dítětem, manžel živil rodinu. Snažili jsme se vyjít s penězi, chybělo nám mnoho potřebných věcí.Ještě že jsme měli alespoň velký byt po Adrianině babičce.
Jagna se stala častou návštěvnicí. Už nechci bydlet u rodičů,” vysvětlovala, “a peníze navíc by se ti určitě hodily. Slibuji, že tě nebudu nijak rušit, – souhlasila jsem s radostí. Adrian neprojevil žádné nadšení, ale ani neprotestoval. Všechno šlo tak dobře, jak jen to bylo možné.
Zuzanka si svou novou tetu oblíbila, já byla šťastná, že mám po svém boku kamarádku. Možná až příliš zasahovala do mých osobních záležitostí, ale věřila jsem, že to dělá z dobrého srdce. Svatosvatě jsem věřil v Berryho loajalitu a laskavost.
Nechápu, jak můžete sedět doma a být chudí,” řekla. – Přemýšlela jsem, jestli má kamarádka pravdu. Ale nebylo snadné získat práci.
Kromě toho jsem si nedokázala představit, že bych svou dceru svěřila do rukou cizích lidí: byly jsme si velmi blízké. Přesto se Jagna nevzdávala: “Mám pro tebe super novorozeně!- zavolala jednoho dne.
– Moje teta, která žije v Německu, hledá chůvu pro svou tchyni. Platí skvěle. Chvíli pro ni budeš pracovat a konečně se postavíš na nohy. Nevím, jestli má cenu to zkoušet znovu… K mému překvapení Adrian projekt podpořil. Říkal, že je to pro nás skvělá příležitost a že by si se Zuzkou dokázal skvěle poradit.
– Kromě toho mi Jagna určitě pomůže – řekl. – Koneckonců je to jen na chvíli. Váhala jsem a bojovala s myšlenkami. Srdce mi pukalo při pomyšlení na rozloučení s rodinou. Vyhlídka na velký příjem však byla lákavá… Koneckonců Jagna a Adrian si nemohli vést špatně. Odjel jsem do Německa.Práce se ukázala být obtížnější, než jsem čekal.
Jagnina teta skutečně hodně platila, ale také hodně požadovala. Musela jsem se o dětinskou stařenku starat ve dne v noci, navíc jsem musela uklízet a vařit. Teprve po několika měsících jsem mohla na chvíli odejít. Přijela jsem toužebně, s taškou plnou dárků, ale rodina mě přijala velmi chladně… Adrian byl cizinec, Zuzia byla tichá a smutná.
Měla jsem dojem, že se mi vyhýbá. Jagna byla jediná, kdo spokojeně chrastil.Do Německa jsem se vrátil s těžkým srdcem. Trápily mě špatné pocity. Nakonec jsem to nevydržel a utekl jsem z autobusu během první zastávky. Domů jsem dorazil brzy ráno, nikdo mě nečekal. Otevřel jsem dveře vlastním klíčem, vstoupil do ložnice a zůstal stát jako ochromený.
Můj manžel a můj přítel spali zachumlaní do sebe, úplně nazí… Musím přiznat, že jsem úplně ztratila hlavu. Začala jsem strašně křičet a házet po nich čímkoli. Ovládl jsem se, až když jsem uviděl Zuzku, jak stojí na prahu místnosti. Jagna jen tak tak utekla, Adrian jí vyznal lásku a začal si balit věci. Vyděšená Susie se schovávala v koutě.
Nemohla jsem uvěřit, že se to všechno opravdu děje. Navíc jsem se cítil provinile. Svěřila jsem se falešnému a zvrácenému příteli, sama jsem vpustila zlo do našeho života! Teprve teď jsem vše pochopil. Jagna se záměrně rozhodla vzít mi manžela! Vynechala ho, zbavila se mě z domu. A já to dopustil… Díky neuvěřitelné naivitě a taky trochu chamtivosti.
Do Německa jsem se samozřejmě nevrátil, našel jsem si práci v Polsku.Teď každou volnou chvíli věnuji své dceři, která je stále smutná a ztracená, jako by ztratila pocit bezpečí. Doufám, že se časem všechno urovná.Adrian se přestěhoval zpátky k rodičům, navštěvuje Zuzku a platí alimenty. O rozvodu se už nezmiňuje, s Jagnou se prý rozešel.
Myslím, že lituje toho, co se stalo, a rád by se k nám vrátil. Jenže podaří se nám znovu získat ztracené štěstí?
