Když mi bylo dvacet, moje sestra nechala své dvouměsíční dítě u mé matky a u mě a zmizela. Když se neukázala na druhé narozeniny své dcery, moje matka ji zbavila rodičovských práv a převzala malou Julii do své péče. Když bylo Julii pět let, její matka zemřela. Babičce a mně říkala mami.
Byla to pro nás obě nejsilnější rána. Matka mi přenechala svůj byt, kde jsme my dvě začaly budovat svůj život od nuly, bez matky… Netřeba dodávat, že jsem se nikdy nevdala ani neměla děti, a to už mi táhlo na čtyřicet… Faktem je, že mě snoubenec opustil, když zjistil, že se budu starat o dceru své sestry, která utekla. Řekl, že kdyby to byla moje dcera, bez váhání by ji adoptoval, ale tak to není: Potom už jsem se nesnažila navázat vztah. Pracoval jsem tiše, vychovával jsem Julii…
Teď jí bylo devatenáct, už to byla mladá kráska. Jednoho dne někdo zaklepal na naše dveře. Otevřel jsem a uviděl svou sestru. Drahé zahraniční auto a nový chytrý telefon v rukou její matky přiměly Julii, aby mi hrozně nadávala, protože jsem ji připravil o možnost žít v bohaté rodině, v blahobytu a bohatství.
Nechal jsem ji jít a zůstal jsem se vším sám. Ta urážka mě pálila zevnitř. Nemohl jsem ochutnat jídlo, nevěděl jsem, který je den v týdnu, a chodil jsem do práce na stroji. Jednoho dne si mě šéf zavolal do kanceláře. Dlouho jsme si povídali a na konci rozhovoru mě pozval na rande a žertem řekl, že pokud odmítnu, vyhodí mě.
Byla jsem tak unavená ze svých čtyř stěn, že jsem souhlasila. O šest měsíců později jsem zjistila, že jsem těhotná. Moje štěstí neznalo mezí. Vova, můj bývalý šéf a současný manžel, se rozplakal radostí, když se o mé situaci dozvěděl. Brzy jsme se vzali a můj sen se ve 41 letech stal skutečností.
Před dvěma měsíci někdo zaklepal na naše dveře. Otevřela jsem dveře a uviděla svou sestru Julii a šestnáctiletého chlapce. Ukázalo se, že sestra si na dceru vzpomněla, když její syn potřeboval operaci, a Yulia mohla být jeho nora. Když se dcera nehodila a muž zjistil, že chlapec není jeho, vyhodil sestru i s dětmi ze dveří a nenechal jí nic. Sestra si nárokovala svou polovinu matčina bytu, proto přišla sem.
Můžete mě soudit, ale já je do domu ani nepustila. Takové lidi ve svém životě nepotřebuju a nemůžu být nervózní, tak ať si jdou svou cestou. Pořád mi dluží za devatenáct let výchovy své dcery.
