– “Na co potřebuješ ty zahrady, prodej dům a přestěhuj se k nám,” přesvědčovala Soňa matku. Ljubov Vasiljevna se zamyslela a souhlasila. Žena dala dům na prodej a kupec se rychle našel a koupil ho. Uplynul týden a Ljubov Vasiljevna stále nepřicházela za dcerou. “Mami, přijdeš za námi, nebo se něco stalo?” Soňa měla strach. “Promiň, ale nepřijdu!” řekla náhle Ljuba. Soňa nechápala, co se děje.
Ljuba snila o tom, že se jejich venkovský dům stane rodinným sídlem. S manželem žili celý život ve městě, ale vždycky snili o velkém domě pod širým nebem. Když se jí narodil vnuk, Ljuba snila o tom, že se jednoho dne všichni přestěhují na venkov a budou žít šťastně až do smrti. Jenže její sny se neměly splnit. Před třemi lety si její manžel našel o deset let mladší přítelkyni. Jednoho dne za mnou přišel a řekl: “Připadám si kvůli tobě starý.
Opouštím tě, Ljubo. To byla pro ženu velká rána. Byla zvyklá, že s manželem dělali všechno společně. Kolik jim je let? Vždycky vedli tak aktivní životní styl. V létě a na jaře jezdili jednou týdně na piknik, jezdili na kole, rybařili. Po rozvodu si manžel vzal jen auto a dům nechal Ljubě. Byt ve městě patřil jí, protože ho zdědila po matce.
Ve stejné době dostal manžel její dcery nabídku na dobré místo v hlavním městě, a tak se odstěhovali. Ljuba zůstala úplně sama.
Už nebyla spokojená s domem, který tak pečlivě zařizovala. “Mami, prodej dům a nastěhuj se k nám. Proč tam musíš zůstat sama?” přemlouvala ji Soňa pokaždé, když spolu mluvily po telefonu. Unavená z toho, že je sama, Ljuba nakonec souhlasila. Mrzelo ji, že se musí rozloučit se svým snem, ale nedalo se nic dělat.
Na inzerát o prodeji přišla rychlá odezva. Mladý muž rychle vyplnil papíry a Ljuba je s těžkým srdcem podepsala. Když se balila a chystala se jít k dceři domů, najednou zavolal Ihor: “Ljubov Vasylivno, omlouvám se, přišel za tebou Ihor. Máme menší problém s dokumenty, mohla bys přijít? A myslíme si, že jsi zapomněla nechat klíče od stodoly. Ljuba se vzpamatovala a šla to všechno vyřešit do vesnice. Igor nebyl sám.
“Seznam se s mým otcem, Viktorem Petrovičem. Zatímco jim Ljuba pomáhala otevřít stodolu a třídit dokumenty, dala se s Viktorem do řeči. Ukázalo se, že je to velmi milý muž. Ukázalo se, že dům pro něj koupil jeho syn, který přišel o ženu, a on už dlouho snil o bydlení pod širým nebem. Z domu byl nadšený.
Líbila se mu i Ljuba a pozval ji na společnou oslavu kolaudace, protože jeho syn měl brzy odjet. A tak Ljuba zůstala na večer, pak přes noc a pak už napořád.