Je mi 58 let. Již 8 let žiji sama. Můj syn má vlastní rodinu, ale často mě navštěvuje. Můj manžel mě před osmi lety opustil kvůli jiné mladší ženě. Ze samoty jsem se zbláznila. Měla jsem přátele, ale víte, že přátelé nejsou něco, co byste chtěli mít za deštivého, útulného dne na gauči a u televizního seriálu.
A tak jsem se rozhodla, že se pokusím najít své štěstí na internetu. Věděl jsem, že existuje mnoho seznamek.
A já jsem krásná žena – často chodím do salónů, pečuji o sebe, pouštím si hudbu a párkrát týdně začínám cvičit. “Proč to nezkusit?” řekla jsem si a našla jednu stránku – všechno bylo jasné, přímočaré, bylo tam hodně lidí a všichni vypadali normálně.
O týden později jsem si domluvila rande s prvním mužem. Domluvili jsme se, že se sejdeme v parku před mým domem. Byl tam vždycky klid, slunečno a všechno, co jsem potřebovala. Čekal jsem na Fedora na lavičce. Měl deset minut zpoždění, ale já byl naštvaný. Bydlím blízko a on jel z druhé strany města, možná tam byly zácpy… Zkrátka se mi na první pohled nelíbil.
Na webových stránkách o něm bylo jen velmi málo informací. Jen pár fotografií a to bylo vše. Tady přišel v teplákách a sandálech.
Naštěstí si pod sandály nevzal ponožky… Smrděl jako dým. Nadával každé druhé slovo a neměli jsme žádné společné zájmy ani témata k hovoru. Rychle jsme se rozešli. Neztrácel jsem naději. Jiný muž mi napsal. Byl o dva roky mladší, ale pak jsem si vzpomněla na slova “Láska je všeho věku”. Souhlasila jsem, že s ním půjdu na oběd do restaurace. Přišel včas.
Vypadal slušně. Měl na sobě skromný oblek a kožené boty. Sedli jsme si ke stolu, všechno bylo v pořádku, dokud k nám nepřišel číšník. Můj doprovod mluvil s číšníkem, jako by to byla služka. To se mi samozřejmě nelíbilo, ale doufala jsem, že to napraví tím, že se mnou bude mluvit. Naše objednávka měla zpoždění.
Pravda, jen o minutu později, ale i tak… Michail se začal rozčilovat. Vstal a šel do kuchyně zjistit, co se děje. Jakmile odešel, někdo mu zavolal. Jeho telefon jsem měla před sebou a jedním okem jsem se podívala na displej. Okamžitě mě zaujalo slovo “Žena”. Ani jsem o něm nepřemýšlel.
Vstal jsem, oblékl si kabát a šel domů. Po dvou neúspěšných pokusech jsem na ta místa už nešel. Víš, že si vystačím sám.
