Pracuji jako lékař ve městě, ale žiji na venkově. Každý den jezdím domů velmi unavený. Kromě ošetřování lidí často poslouchám jejich životní příběhy. Starší lidé si často stěžují na svůj život. Takže jsem psychicky vyčerpaný. Jel jsem pozdě v noci po silnici a viděl jsem dívku s velkým kufrem, snažila se chytit auto, ale nikdo nezastavoval. Bylo mi jí moc líto, a tak jsem se rozhodl, že ji svezu.
Ukázalo se, že potřebuje jet do sousední vesnice. Cestou jsme si povídali. Ukázalo se, že je to studentka, která studuje na učitelku. Po večerech pracovala na částečný úvazek v kavárně. Majitel kavárny ji však podvedl, nevyplácel jí mzdu a ona neměla peníze na zaplacení pronajatého pokoje, takže ji vyhodil i s věcmi.
Musela se vrátit ke svému bratrovi na vesnici. Nemají rodiče, oba jsou sirotci. Ale ani ona nechce svého bratra navštěvovat, protože jeho žena nemá ráda návštěvy.
Pokaždé, když si sednou k večeři, manželka doslova zírá, kolik jídla její sestra sní. Soužití s bratrem je kvůli jeho ženě velmi obtížné, neustále je s něčím nespokojená, stěžuje si a z ničeho nic vyvolává hádky. Poslouchal jsem tu dívku a uvědomil si, že mi všechno říká tak upřímně, že mi říká pravdu. Ukázalo se, že se jmenuje Oksana.
To jméno se mi opravdu líbilo. Pak jsem sebral odvahu a řekl: “Chápu, že se známe teprve hodinu, ale chci ti učinit malý návrh. Neboj se, nejdřív si to promysli a pak mi odpověz. Jsem svobodný, žiji sám.
Mám volný pokoj, dříve patřil mé matce, teď je prázdný. Mohl bys bydlet u mě, zvlášť když moje vesnice je blíž městu a univerzitě než vesnice tvého bratra. Místo toho musíš jen uklízet dům a vařit večeři. Přijdu pozdě z práce, jsem velmi unavená a nemám čas. Oksana o tom chvíli přemýšlela, podívala se na mě a souhlasila.
Byl jsem tak šťastný, je to krásná dívka, moc krásná. Tak jsme spolu začali žít. Pak se postupně objevila romantika a po šesti měsících jsme se vzali. Tak jsem si našel nevěstu na cestách.
