Do Natalie jsem se zamiloval na svatbě své nejlepší kamarádky, když jsme byli velmi mladí. O rok později jsme se vzali a oba jsme si moc přáli mít děti, ale nedařilo se nám otěhotnět. Chodili jsme k lékařům, ale ti nenašli žádné abnormality. Po deseti letech snažení jsme se rozhodli dítě adoptovat.
Naše dcera Vasilisa nám přinesla mnoho radosti a měli jsme ji moc rádi. Jednoho dne manželka řekla, že se necítí dobře, a tak jsme šli k lékaři. Oba jsme měli obrovskou radost, když nám řekl, že je manželka těhotná.
V ordinaci praktického lékaře nám řekli, že moje žena čeká trojčata. Bylo to velké překvapení, zejména proto, že nikdo z našich příbuzných neměl ani dvojčata. Měli jsme obavy, jak zvládneme tři děti a jak se o ně postaráme.
Zavolala jsem mamince, abych se zeptala na dvojčata nebo vícerčata v naší rodině. Řekla mi, že můj dědeček měl bratra dvojče, který odešel do zahraničí a oni s ním ztratili kontakt. Neřekli mi o něm, protože můj otec z toho byl velmi rozrušený a nechtěli, abych o své rodině věděla něco špatného.
O několik měsíců později moje žena porodila tři zdravé chlapce. Měli jsme radost, že máme dceru a tři syny, a dělali jsme vše pro to, aby měli šťastné dětství. Byli jsme velká, šťastná rodina a stále se máme moc rádi.
