V neděli na křtinách mi jméno dítěte stále utkvělo v paměti Na křtiny jsme byli s manželem pozváni. Sestře jeho nejlepšího přítele a našeho kmotra se narodilo první dítě. Nevím, proč nás pozvala – nemáme s ní nic společného, ale bylo mi trapné odmítnout.
Zároveň jsme se s manželem rozhodli, že na hostinu nepůjdeme – jen zajedeme do kostela, pogratulujeme jí a odjedeme. To bylo všechno. Koneckonců jsme s sebou měli dvě malé děti a nemohli jsme je nechat u babiček a nechtěli jsme je nechat u cizích lidí. Hned řeknu, že rodina této dívky žije ve vesnici. Rozumíte tamním zvykům. Když jsem před kostelíkem uviděla houf lidí, myslela jsem, že přišla celá vesnice.
Nejspíš to tak bylo. Samozřejmě, že po obřadu šli všichni ti lidé do restaurace, aby to vesele oslavili. A hrdinové této události uspořádali hostinu, aby ji viděl celý svět. Náš kmotr říkával, že každá svatba o prázdninách bude mít všechno. Prasata na stolech, cikáni s medvědy a tanec až do rána. Tohle je taková rustikální verze křtin dítěte, že to nechápu.
Ale ne to mě zarazilo nejvíc, ale způsob, jakým rodiče holčičku pojmenovali. To, co jsem slyšela, bylo nad mé chápání. Už jsem byla připravená na různé Evelínky, Adélky a Glorie. Ale tohle jméno jsem slyšela poprvé. Tabitha! Co myslíš? Osobně jsem se zeptala několikrát, protože jsem nedokázala úplně pochopit, jak to zní. Nejdřív jsme si s manželem mysleli, že je to…
Název má japonské kořeny. Včera jsem se ale na internetu dočetl, že je řecký. Je jasné, že pravoslavný kněz odmítl dívku Tabitu pokřtít. Tak jsme pro její křest vybrali jméno Taťána. Abych byla upřímná, nerada soudím rodiče za to, jak pojmenovávají své děti. Myslím, že je to jejich věc. A nikdo nemá právo jim vnucovat své možnosti. V této situaci také neodsuzuji, jen mě to překvapuje. Nic víc než to. A také mě překvapuje bohatá rodičovská fantazie. A soucítím s dívkou, která bude celý život žít pod jménem Tabita Petrovna Krivošejeva. Přesně tak totiž zní celé jméno dítěte. Když moje spolužačka pojmenovala svou dceru Francesca – na počest papeže Františka -, přišlo mi to víc cool než ty možnosti
Nikdy bych neslyšela víc cool jméno. Ale ne. Život je krásný a vždycky nás může ještě něčím překvapit. V tomto případě mi jméno Tabitha udělalo radost. Samozřejmě, pokud tak svému dítěti říkáte už dlouho, můžete si na to jméno zvyknout. Možná časem ani mně nebude připadat tak směšné pro ruské reálie. Matce dítěte záleží na názorech lidí – čte tento článek. Onehdy šli dítě zapsat – přemýšleli, jestli napsat Tabita, nebo Taťána (jak ji pokřtili). Rodiče měli pochybnosti: tolik příbuzných bylo proti jménu Tabita. Mně se to také nelíbilo a otevřeně jsem jí to řekla. Co se týče kněze (nebo faráře), ten navrhl Tavifu. Rodičům se však tato možnost nelíbila. Všem vám děkuji!
