Jmenuji se Liudmyla. Mám syna Alexandra a dceru Annu. Oleksandr žije v Itálii, nedávno se oženil s italskou kráskou a už mají malého syna Filipa. Ještě jsem ho ale neviděla, protože se bojím letět letadlem a synova rodina k nám zatím nemůže, takže si syna a vnuka užívám prostřednictvím videa. Upřímně řečeno, víc nepotřebuji. Jsem svobodomyslná žena, vždycky si najdu čas na odpočinek, sport, zajímavé akce a nikdy jsem se necítila jako babička ve svém srdci. Moje dcera Aňa má 40 let, i když svou lásku ještě nepotkala: nikdy ji nepotkala.
Vždycky myslela a stále myslí jen na svou kariéru a práci. Můj vztah s ní byl vždycky krásný, žijeme spolu a vzájemně si nepřekážíme. Nikdy jsem neskrývala, že ke svému vnukovi nechovám stejné city, jaké jsou popsány v knihách. Ano, je roztomilý, mám ho moc ráda, ale mám ho dost. Když s námi žil, měl můj syn milostný vztah s dívkou ze sousední vesnice.
Zpočátku jsem byl proti tomuto vztahu, ale stejně jsem se do něj nezapojil, protože jsem věděl, že by to nevydrželo. Ale o pár týdnů později mi ta dívka řekla, že je těhotná. V té době můj syn nechtěl náhle narozené dítě ani rodinu a já jsem ještě neuvažovala o tom, že bych se stala babičkou. Sama jsem věděla, že můj syn rozhodně není připraven založit rodinu, byl v té době ještě velmi mladý.
Dali jsme té dívce peníze, aby si dítě vzala, ale ona odmítla. Předem jsme je varovali, že za to dítě nepřevezmeme odpovědnost. Tak ho porodila a vychovává ho sama až dodnes. Nedávno jsem slyšela odsouzení na svou osobu, protože mám údajně vnuka v sousední vesnici, a já se o něj vůbec nezajímám. Proč bych se o ně měla vůbec zajímat? Sami jsme je upozornili, že s jejich rodinou ani s jejich dítětem nechceme mít nic společného.
